První, co Pecina uvádí, jsou odposlechy, kterých je podle mediálních informací mnoho. Odposlech telekomunikačního provozu je ovšem podle něj úkonem trestního řízení, přičemž trestně stíhat poslance nebo senátora lze pouze s výslovným souhlasem komory, jejímž je členem.

"Jestliže soudce povolil odposlech poslaneckého telefonu, presumoval tím, že tento souhlas bude následně udělen, čímž překročil svou pravomoc a obecně pravomoc soudní moci. Odposlech telefonu poslance nebo senátora je proto podle mého názoru vždy a bez výjimky neústavní," píše Pecina.

Další věcí, kterou se zabývá, je nepříslušnost státního zástupce a soudu. Možnost volby z několika místně příslušných státních zastupitelství a soudů tu podle Peciny byla zneužita k "účelovému přenesení kauzy a její přidělení mediální hvězdě Bradáčové, státní zástupkyni, na jejíž nezávislost a poctivost bych osobně nevsadil ani pětník."

Jestliže k přijetí úplatku došlo v Rudné u Prahy, příslušnými by měly být Krajské státní zastupitelství v Praze a k rozhodování o vazbě Okresní soud Praha-západ.

Pecina taktéž tvrdí, že není známé usnesení o vzetí do vazby anebo to, že došlo k manipulaci s důkazy při domovních prohlídkách.

Největší vlna kritiky se v Rathově případu zatím týká právě státní zástupkyně Lenky Bradáčové. Podle oslovených právníků mohou skutečně vzniknout obavy z porušení Ústavy, když byl celý případ svěřen jinému než příslušnému státnímu zástupci a soudci. Bradáčová výtky nekomentovala.

O Lence Bradáčové se taktéž tvrdilo, že pracuje pro ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09). Ta informace popřela s tím, že jsou účelové.

„Já bych spíš očekávala, že bude-li někdo kauzu komentovat, bude to policie. Zatím všechny úkony vedoucí k odhalení jsou prací policie. Přitom od policie jsem neslyšela vůbec nic,“ podivila se pro ParlametnníListy.cz nad prací Bradáčové bývalá nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká.