I když do parlamentních voleb v příštím roce zbývá ještě pěkná řádka měsíců, koaliční ODS a TOP 09 si mezi sebou vyměňují údery, jako by měly boj o voliče svést už zítra. V kauze sKaret prohlásil ministr financí Miroslav Kalousek, že rušit je považuje za blbost a že není v křeči předsedy strany, který je na odpis. Nato premiér Petr Nečas označil jeho slova za přihlouplé impertinence. První místopředseda ODS Martin Kuba si pak přisadil výrokem, že TOP 09 není nejsilnější pravicovou stranou, protože vůbec není stranou, ale jen velmi dobrým politickým nástrojem.

A naposledy ve středu se obul premiér Petr Nečas do protestní akce „Druhá Zlínská výzva“, pomocí níž chtějí starostové přimět k vládu k transparentnějšímu a rovnějšímu přerozdělování dotací z Evropské unie. „Jedná se o politickou, stranickou záležitost, založenou na neznalosti – a všimněte si, jak jsem se diplomaticky vyhnul slovu ´ignorance´ – způsobu financování z evropských fondů,“ uvedl šéf ODS Nečas a akci označil za „zviditelňovačku“ politického hnutí STAN, které před minulými volbami podobně využívalo téma rozpočtového určení daní.

Čím více se budou ostřelovat, tím hloupější obraz o vládě zanechají

„Když si vzpomeneme na koexistenci ODS a ODA, tak tam také probíhaly takové přestřelky. Když se orientujete typově na stejného voliče, tak je logické, že občas vnímáte toho vedle sebe jako jednoho z konkurentů. To je fenomén, který se objevil už někdy začátkem 90. let, kdy se začalo říkat o tehdejší ODA, že je opozicí v koalici,“ hodnotí pro ParlamentníListy.cz komentátor týdeníku Reflex Bohumil Pečinka podobné útoky jako něco zcela standardního, co charakterizuje koaliční způsob vládnutí prakticky ve všech zemích, kde k němu dochází.