Vize do příštího roku nejsou příliš optimistické. A ani podle Dufka se nedá těšit na to, že bychom vstoupili do roku blahobytu.
„Toto byl poslední rok, kdy bylo relativně dobře. Myslím, že to bude trvat dalších minimálně pět až šest let, než se to zase trochu ustálí. Má to totiž souvislost i s volebními obdobími. Všimněte si, že ty problémy v Evropě se totiž točí podle toho, jak kde mají volby. A protože Evropa má šestiletý cyklus, tak si myslím, že ten problém tady bude až pravděpodobně možná až do roku 2020. Znásobí se to vše, dokud se nesrovnají dluhy minimálně na těch 80 procent dluhové služby. Stále bude prostě ta nedůvěra. Je to totiž otázka dluhů, které jsou státní, ale pak si musíme ještě říct, že i těch, kdo ty dluhy kupoval. To byly banky. Takže si musíme říct, že to jsou a budou problémy i těch bank. Je to takový začarovaný kruh. Protože ta banka, když půjčí státu, dostává se do problémů taky,“ řekl hned v úvodu pro ParlamentníListy.cz Bohumír Dufek.
A varuje, že by se snad dokonce dalo říci, že nejvíc mohou mít potíže bonitní banky. „Protože ty nebonitní – u těch je jasné, že si na nich nikdo nic nevezme. Takže může začít stahovat peníze z trhu, což už se začíná skoro dít. Ty bonitní banky, které zajišťovaly tu prosperitu, aspoň nějakou, se dostávají také do problémů. A tam mířím já, když říkám, že pokud stát neví, co s tím, tak by měl navýšit prostředky exportní bance. Aby se dalo vyvážet i na jiné trhy, než jsou trhy Evropské unie,“ pokračuje Dufek.
Podle něj, kdyby se u nás udělala razantní změna daňového systému před lety, někdy kolem let 2000 až 2003, tak to bylo daleko méně bolestivé. Finančně jsme totiž v té době byli jak u nás, tak i v Evropě a ve světě stabilizovaní. „Dalo se s tím dělat víc. Ty velké skoky trh nikdy dobře nenese. A nyní, když je tak rozkolísaný…,“ podotýká Dufek.
Důležité bude udržet zaměstnanost - a to i za ceny ústupků
Na otázku, jaký hlavní cíl si jako odborový šéf ASO klade pro příští rok, pak jeho odpověď padla bez delšího přemýšlení.
„Našim krédem do příštího roku bude jednoznačně udržet zaměstnanost. I za cenu určitých malých ústupků. Protože stále platí, že ten, kdo má práci, tak ty jeho ruce mají nějakou hodnotu. Když nemá práci, získají ty ruce pouze hodnotu sociální záchranné sítě toho státu. A ta je u nás úplně šílená. Já věřím, že se to podaří, protože je tady ještě jedna možnost, jak to udržet. Měli bychom konečně stát zhodnotit a pustit do řady projektů soukromé peníze. Využiju i toho, co říká Jan Mládek (stínový ministr financí ČSSD). Ten říká, že je třeba vzít a pracovat i s máloobrátkovými věcmi . Souhlasím , ale navíc si myslím, že by stále měla být i ta možnost staveb dálnic, vodních děl. A hlavně těch služeb, které by pomohly cestovnímu ruchu, protože naše země má co nabídnout. To je opravdu jedna z cest, kde se dají pracovní místa vytvořit a udržet zaměstnanost. Protože kde je zatím díra, to jsou právě ty služby. Tam by mohly jít ty peníze. Stát by na to měl pamatovat i za cenu toho, že má dluhy a dluhy dělá dál, a investovat. Když jsme u těch dluhů, je dobré připomenout, že letos se bavíme o 105 miliardách. A nikdo zatím neřekl, že je začínáme už splácet…“ konstatoval dále pro ParlamentníListy.cz Dufek.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Hechtová