Minulý režim prezentoval Julia Fučíka jako hrdinu, který přetrpěl nelidské výslechy gestapa a nikoho prý neprozradil. Po letech ale vyšlo najevo, že nezlomný Fučík přece jen nevydržel a při výsleších mluvil. Informuje o tom zpravodajský web České televize.

"Pochopil jsem, že i tady mám příležitost k boji... Bylo třeba začít hrát vysokou hru. 'Mluvil' jsem tedy. Obrátil jsem jejich pozornost docela jiným směrem," obhajoval se Fučík v závěrečné pasáži nezcenzurované verze knihy Reportáž psaná na oprátce, která se na veřejnost dostala v roce 1995, po 52 letech od jejího napsání.

Trestu smrti neunikl

Tím by se vysvětlily výhody, které během pobytu ve vězení získal. Například to, že mohl opouštět svou celu k výletům s komisařem gestapa Josefem Böhmem nebo to, že získal funkci "hausarbeitera", tedy chodbaře. Ani to ho ale nezachránilo před trestem smrti.

Už před pádem komunistického režimu zpochybňovaly některé osobnosti oficiální verzi oslavující chování Fučíka v nacistickém vězení. Jeho gloriolu národního hrdiny nepřijal například novinář Ferdinand Peroutka nebo literární historik Václav Černý.

Do komunistické strany vstoupil Fučík hned v roce jejího vzniku 1921. V roce 1929 podpořil snahy o "bolševizaci" strany, když inicioval manifest dvanácti spisovatelů na podporu nového Gottwaldova vedení. Stál v pozadí řady dělnických stávek na Mostecku a od počátku německé okupace byl činný v domácím komunistickém odboji, například spoluzakládal Národní revoluční výbor inteligence.