Pravé záměry Klause. Jiří Pehe o posledních dnech prezidenta

21.02.2013 12:16 | Zprávy

Dosluhující prezident Václav Klaus má beztvarý hodnotový systém. Zapřisáhlý konzervativec by se asi těžko nechal vyfotografovat, jak vychází ráno z hotelu s mladou dívkou. Amnestie ho politicky stála mnoho bodů a pro svou další kariéru na politické scéně by nejspíš nesehnal dostatek voličů. Tak dopadlo Klausovo hodnocení z úst politologa Jiřího Pehe.

Pravé záměry Klause. Jiří Pehe o posledních dnech prezidenta
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jiří Pehe

„Václav Klaus má beztvarý hodnotový systém. Na jedné straně o sobě tvrdí, že je konzervativec a zastává tradiční hodnoty, ale o jeho životní praxi se těžko dá říci, že se těmi hodnotami řídí. V osobní rovině by se těžko zapřisáhlý konzervativec dal fotografovat, jak vychází s mladou dámou z hotelu ve čtyři hodiny ráno. Jeho pojetí hodnot je velmi utilitární. Šermuje jimi a používá je v politickém boji, ale sám se jimi moc neřídí,“ říká Jiří Pehe s tím, že to vůdci za dob normalizace v minulém režimu dělali dost podobně. Tento politolog napsal o Klausovi knihu Portrét politika ve dvaceti obrazech a ParlamentnímListům.cz vyjevil další možnou kapitolu.

Hra kobry s myší

Ohledně novinářů Pehe v knize Klaus – portrét politika ve dvaceti obrazech napsal, že se k nim Václav Klaus choval po většinu času jako k nerovným partnerům. „Děje se to méně. Ztratil totiž znalostní náskok, jenž měl na novinářskou obec. Na začátku devadesátých let totiž došlo k tomu, že do politiky vstoupil člověk, jenž byl v ekonomii poměrně vzdělaný a trávil dost času na západě. Přišla novinářská generace, která chtěla pomáhat novému ekonomickému experimentu, seč to šlo. Byli to mladí lidé, co zrovna vyšli ze škol a nedokázali s Klausem držet krok. Po většinu devadesátých let existoval určitý strach z Klause. Trochu se to změnilo. Spousta těch mladých novinářů je dnes v pozici vzdělaných komentátorů a šéfredaktorů a vytvořili si od něj odstup. Nicméně ten zvláštní vztah jako mezi kobrou a myší mezi nimi a Klausem stále funguje. Když pan profesor zvedne ukazováček a špatně se podívá, tak s ním novináři do konfliktu jdou jen málo. Jedná se o podmíněný reflex, jakýsi vztah mezi dětmi a otcem. Otec si dupne a vždy si vynutí své. To bude fungovat do konce Klausových dní, do konce jeho prezidentství,“ vysvětluje nyní.

Například o osobní aktivity Václava Klause placené z Ruska se žádný novinář nikdy moc nestaral, což je podle politologa dost podivné. „Teď jsem byl na obědě se známým, co se zabývá politikou a ten to jasně řekl. Neustále se dozvídáme o tom, že Klaus někde udělal přednášku a je jasné, že co by hlava státu, nemůže jít pod určitý ceník. Jde o mnohatisícové položky v dolarech. Je pravda, že novináři v jiných demokraciích by po tom šli jako lovečtí psi po lišce. U nás ne. To je zajímavé,“ podotýká.

Boj o místo v historii

Klausova kritika Havla podle něj eskaluje. „Myslím si, že je to proto, že Václav Klaus bojuje o své místo v historii a na poslední chvíli se snaží dědictví Václava Havla, jehož chápe jako konkurenta, umenšit. Správná může být i myšlenka Romana Jocha, že to vypadá tak, jako když tím Klaus mobilizuje své přívržence a připravuje se na postprezidentskou politickou kariéru. Útok na Havla je pro něj bojovým pokřikem. Jeho stoupenci se v jedné rovině seskupují kolem jím zastupovaného ekonomického konceptu, ale jde i o lidi, co celoživotně bojují proti táboru pravdy a lásky. Osobně nepatřím k těm, co si myslí, že to má Klaus vše tak promyšlené a to včetně spojenectví se Zemanem. Jeho pověst virtuosního šachového hráče nesdílím. Také je možné, že se snaží zasadit i v posledních dnech určité rány vybraným terčům v politickém spektru. Útoky na Havla nejspíš pro něj působí jako katalyzátor. Je dost možné, že to dělá z osobní záliby. Má velké ego a rád provokuje. Může to být docela dobře jen jeho psychologický trik,“ přemítá Pehe.

Nevolitelný Klaus?

Nicméně z tábora sympatizantů Václava Klause dost lidí emigrovalo. Například zmiňovaný Roman Joch anebo jeho bývalý mluvčí Tomáš Klvaňa, jenž pečuje o Knihovnu Václava Havla. A co to podle politologa způsobilo?  „Dle mě je to způsobeno buď tím, že jde o lidi pevné v názorech a pochopili, že Klaus až tak pevný není. Třeba Joch, jenž je konzervativec, pochopil, že Klausovo chování koliduje s jeho názory. A u celé řady lidí šlo o osobní střet s Václavem Klausem, čehož nejviditelnějším projevem byl takzvaný Sarajevský atentát. Tam podle mě nešlo o nějaké velké ideové spory, ale o to, že je osobně nesnesitelný. Lidé s ním prostě nechtěli dál spolupracovat, protože je ponižoval anebo jinak urážel,“ míní.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jan Rychetský

Mgr. Lubomír Metnar byl položen dotaz

Neoprávněná činnost pro cizí moc

Dobrý den, vím, že zákon vymyslela tato vláda, ale většina jejích členů se neobtěžuje s tím nám lidem něco vysvětlit. Obracím se tak i na Vás s dotazem, nač je takový zákon, koho a za co přesně má trestat? Pokud je přeci něco nezákonné, tak na to jsou tresty nebo má trestat nějakou činnost, která ne...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

"K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

21:05 "K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

ROZHOVOR Marketing může sloužit k boji o moc. Vydatně mu v tom pomáhají moderní technologie. Díky je…