Z jakého důvodu je lepší přímá volba, než když hlasovali poslanci a senátoři? Podle moderátorky Michaely Jílkové to bude stát 620 milionů, zatímco nepřímá volba vyšla jen na statisíce. „O hlavě státu jinak rozhodnou zjevy typu Kristýny Kočí a Jaroslava Škárky,“ argumentoval Miloš Zeman, když se přímé volby zastával.

Podle něj občané nebudou "kšeftovat", a jsou tudíž důvěryhodnější než politici. Navíc podle jeho propočtů nemusí stát přímá volba tolik – stačí ji propojit s eurovolbami a její cena klesne na dva až tři miliony.

V tom mu dala za pravdu i socioložka Jiřina Šiklová, která je jinak odpůrkyní přímé volby. „Tolik milionů obyvatel se nedá podplatit a nebudou jako Kristýna Kočí,“ uznala na jedné straně. „Je to ale populistické gesto,“ dodala s tím, že lidé mají v paměti poslední volby a jejich „čachry“. „Je to facka daná vládě a politikům. Vy jste nám tak protivní, že si to chceme zvolit sami,“ vzkázala Šiklová.

Jsou důvěryhodnější občané nebo politici?

Podle Šiklové je ale právě přímá volba špatná – narážela hlavně na prezidentovy kompetence a srovnávala je například se Spojenými státy. „Jiřinko, nezlob se na mě, ale jestli je něco demagogického, tak je to právě toto,“ oslovil ji familiérně Zeman. „V USA je prezident v čele exekutivy,“ dodal a srovnával pravomoci českého prezidenta s rakouským. „Musíme se ptát, jestli jsou jako voliči důvěryhodnější občané, nebo politici,“ poukázal na kauzy z poslední doby.

V tom mu dal za pravdu i senátor Jiří Čunek a zmínil důležitou pravomoc prezidenta, kterou ale Václav Klaus nevyužívá – může chodit do parlamentu. U přímo zvoleného prezidenta by tato funkce byla podle něj ještě více důležitá a snad i využívaná. „On může být prodlouženou rukou občana a třeba nafackovat Kalouskovi, protože on to má tak rád,“ prohlásil a rozesmál tím Zemana.