„Jakmile ve středu v jedenáct dopoledne – pod dohledem kancléře Barrosa – vztyčí na Pražském hradě modrou říšskou vlajku s dvanácti pěticípými hvězdami, přestane být 'důchodce z Vysočiny' prezidentem republiky. Stane se 'státním prezidentem'. Po Emilu Háchovi druhým v pořadí,“ napsal Hájek ještě před slávou na prvním hradním nádvoří na svém webu Protiproud.

Srovnání třetího československého a třetího českého prezidenta podle něj není přehnané, protože mezi jednáním obou lze vidět mnoho paralel. I Hácha podle něj uvažoval velmi podobně, jako dnes Zeman. „Jistě si myslel, že je to při vší té mizérii chytrý tah. Dokonce možná oběť. Jak špatně skončil, vědí snad ještě i dnes děti ze základní školy,“ připomíná nedávný hradní vicekancléř a dodává, že Hácha byl možná složitou postavou, ale zcela nepochybně kolaborantem. A totéž platí pro jeho následovníka Zemana.

Hájkovo srovnání přimělo k reakci známého výtvarníka a glosátora Milana Knížáka. Ten se ohradil proti srovnávání obou prezidentů. „Chtěl bych se v tomto případě Háchy zastat,“ píše v reakci. „Jeho situace byla nesrovnatelně obtížnější, nebezpečnější a Hácha byl jen figurou bez větších šancí,“ připomíná výtvarník. Zato Zeman jedná zcela dobrovolně a dokonce, na rozdíl od zhrouceného Háchy, jej prezentuje jako vítězné gesto. Proto je jeho jednání tolik opovrženíhodné.