„Chtěla-li se ředitelka Pavlína Kvapilová veřejným prohlášením postavit na pozici kritika vrcholového manažmentu, jehož je součástí, měla nejprve sama ze zastávané funkce odejít. Takový postup by byl etický a logický,“  píše Svoboda ve svém textu, zveřejněném v sekci Aréna/Názory a petice serveru Parlamentnílisty.cz k tomu, že Kvapilová veřejně kritizovala šéfa ČT. Předmětem její kritiky bylo přeřazení dlouholeté moderátorky prestižního pořadu Události, komentáře do mnohem méně sledovaného pořadu Interwiev ČT24, který byl následně přejmenován na „Interwiev Daniely Drtinové.“

Svoboda poukazuje na nesporné úspěchy Petra Dvořáka ve vedení ČT: „Jestli generální ředitel P. Dvořák dělal něco od samého počátku správně, bylo to budování struktury řízení s jasnými kompetencemi a odpovědností – zavedení pořádku do chaosu a politikaření, jaké panovaly před jeho příchodem.“

Za další velké Dvořákovo plus považuje zahájení vysílání kanálu pro děti „Déčko“ a uměleckého kanálu ČT Art. „Na jedno ani druhé předchůdci P. Dvořáka ani nepomysleli,“ upozorňuje.

Odvolali by ji za prohlášení i jinde ve světě?

Podle Svobody by Kvapilová byla za svá prohlášení odvolána z funkce i na Západě.

Zajímavé je se podívat, komu současná kritika ředitele Dvořáka podle Svobody slouží. Podle něj hlasy Dvořákových kritiků o ohrožení důvěryhodnosti, případně demokratičnosti voleb až nepříjemně nápadně kopírují volební slogan jedné konkrétní politické strany.

Jde o zřejmou narážku na volební slogan TOP 09 Svoboda a demokracie.

„Bylo dostatečně zřejmé, jakou pozici zastává část zaměstnanců ČT, když běhali po chodbách s odznakem jednoho z prezidentských kandidátů, což by mělo být v budově veřejnoprávní televize zcela nepřípustné. Pak už mohou chybět jen spací pytle politiků bránících demokracii, kterou ztotožňují s monopolem na pravdu a věčným monopolem na volební úspěch a členství ve vládě,“ poukazuje Svoboda na málo známý, ale velmi zarážející fakt.

Svoboda cituje z Etického kodexu Syndikátu novinářů, který výslovně ukládá novináři povinnost: „…dbát na rozlišování faktů od osobních názorů…“ (odst.1, písm. c) a dále pak: „…nezneužívat výsad, plynoucích z povolání novináře, k prezentování svých osobních postojů…“ (odst. 2, písm. g).

Drtinová nikdy neskrývala sympatie, nebyla nestranná

Redaktorka D. Drtinová podle Svobody „doložitelně nikdy neskrývala své sympatie k jedné části politického spektra. Její způsob vedení rozhovorů byl mimo pochybnost velmi vzdálený standardům vedení rozhovorů s politiky v BBC či ZDF.“

Kdo delší dobu sledoval rozhovory Daniely Drtinové, nemohl prý nepřehlédnout její náklonnost k politikům pravé části politického spektra.

Režisér Jiří Svoboda byl od roku 1975 do roku 1989 členem KSČ, následně až do roku 1993 členem KSČM, jíž byl také v letech 1990 až 93 předsedou. V roce 1996 neúspěšně kandidoval za Stranu demokratické levice do Senátu.