Zatímco v průzkumu agentury SANEP dopadl nejlépe předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg, tak na poslední příčce z šestice hodnocených šéfů stran dostal nejméně kladných odpovědí lidovecký předseda Pavel Bělobrádek.

„Pavel Bělobrádek doplácí na skutečnost, že na rozdíl od ostatních pěti předsedů není poslancem, senátorem ani ministrem a není ani mediálně známou tváří,“ vysvětlil k tomu pro ParlametníListy.cz ředitel SANEPu Oldřich Zajíc.  

Druhá příčka patří po zisku 14,4 procent hlasů lídrovi sociálních demokratů Bohuslavu Sobotkovi, který na tuzemské politické scéně dlouhodobě patří mezi nejoblíbenější domácí politiky. Na rozdíl od Schwarzenberga je však Bohuslav Sobotka hodnocen v rámci celé společnosti hůře, než jaká je voličská podpora ČSSD.

Celý průzkum ZDE

„ČSSD se pohybuje ve volebních preferencích přes 30 procent, ale přitom je zajímavé to, že z osobností sociální demokracie je dobře vnímán spíše jihomoravský hejtman Michal Hašek. Takže sociální demokracie má víc tváří a a priori není tou hlavní ikonou pan Sobotka, i když vystupuje vždy kladně a slušně,“ zmínil k tomu Zajíc.

Se ziskem 12,9 procent hlasů následuje stávající premiér a předseda ODS Petr Nečas. Jeho důvěryhodnost snižují podle Zajíce především vnitrostranické aféry, ale i samotné působení Petra Nečase v čele nynější středopravicové vlády, kterou za dobu jejího fungování provází celá řada negativních kauz a zejména pak historicky nejnižší vládní důvěra.

Kdyby byl Nečas členem jiné strany, tak by možná dopadl lépe

„Nečas je vnímán jako slušný politik, ale problém je v tom, že se ta politika jako taková setkává s vleklou nespokojeností a nevůlí lidí, kteří to vnímají už komplexně. Na druhou stranu Nečas není vnímán jako negativní živel, který by byl vnímán s korupčními aktivitami. Ale už se tam promítá ta negativní nálada občanů a na to Nečas doplácí. Není vyloučeno, že kdyby byl Nečas členem jiné strany, tak by dopadl lépe,“ odvětil na adresu premiéra Zajíc.  

Čtvrtá příčka na pomyslném žebříčku důvěryhodnosti patří předsedovi Komunistické strany Čech a Moravy Vojtěchu Filipovi. Ten získal 9,8 procenta hlasů. Podle Zajíce se Filip může opřít nejen o důvěru příznivců KSČM, ale i respondentů, jež vítají ostrou kritiku stávající středopravicové vlády a dopadů jejich opatření na většinovou veřejnost.

„Čili lidé Filipa hodnotí v tomto kontextu.  Sice je tady velká animozita vůči KSČM, ale když vidíme stoupající preference KSČM, tak je tady jasné, že ta strana není vnímána špatně zvláště v té seniorské části voličů. Mění se tady  i celkové klima v rámci společnosti, která je nespokojena s těmi porevolučními demokratickými stranami a je tady cítit i ten skepticismus díky skandálům porevolučních vlád. Nelze to tedy vnímat a číst tak, že Filip představuje výhradně komunistickou stranu. Je tady nová generace lidí, kteří nemají už zkušenost s komunistickým režimem, takže vnímají tu politickou situaci úplně jinak, a nelze tedy říct, že Filip představuje to nejhorší, co tady bylo za komunistického režimu,“ zmínil Zajíc.

Pátý se umístil Radek John (VV) s více než pěti procenty. John získal důvěru veřejnosti podle Zajíce i přes razantní ztrátu podpory v tuto nejmenší vládní stranu. „U něj je ale patrné, že má zejména díky své novinářské a publicistické historii stále své příznivce. Kladně byl pak hodnocen i po dlouhé době zajímavý výstup exministra vnitra Radka Johna v nedělní Partii televize Prima, kdy diváky zaujal velice razantní protikorupční rétorikou,“ doplnil k průzkumu Zajíc s tím, že jinak se na hodnocení Johna odráží i negativita k Věcem veřejným 

"U Věcí veřejných se nenapnily určité představy. Naoak ale překvapivě pozitivně je vnímána Karolína Peake z této strany. Ovšem ona jde za tím, co VV celou dobu hlásaly a společnost to vnímá, neboť dokáže ocenit každý krok, který vede k naplnění toho, co všichni chtějí - tedy že by měly orgány činné v trestním řízení konat  a odhalovat nějaké nepravosti, což politici této strany celou dobu deklarovali, ale nenaplnilo se to v realitě," dodal ředitel SANEPu.