„Myslím si, že Klaus Česku velmi škodí. Česko totiž není žádným ostrovem někde v mlhách na kraji Evropy, ale je jejím srdcem. Proto je v zájmu vaší země spolupracovat silně na evropské integraci, ovlivňovat ji a neprovozovat nějaký izolacionismus. To si mohou dovolit lidé žijící na vzdálených ostrovech,“ vysvětluje mluvčí sudetoněmecké národnostní skupiny Bernd Posselt. S prezidentem Václavem Klausem má zcela rozdílné názory. Jejich vzájemné slovní přestřelky se přitom střídají v pravidelných intervalech.

Pronárodní proudy mu nejsou sympatické

Ostatně Posselt se v exkluzivním rozhovoru  pro ParlamentníListy.cz vyjádřil v tom smyslu, že Klausův euroskepticismus a neschopnost debaty nad Benešovými dekrety jsou spojenými nádobami. „Ano, to si myslím. Pro něho je totiž národ nejvyšší kategorií. Pro mě osobně jsou etické kategorie daleko důležitější než kategorie jazyka. A s představou etnicky homogenního národního státu nevím jak naložit. Sice jsem se zde narodil, ale jsem utvářen historií naší společné otčiny. A tam byly vždy dva proudy. Jeden nadnárodní, co kladl důraz na pospolitost. Druhý viděl vždy jen vlastní jazykovou skupinu, byl tvrdě pronárodní. Oba proudy měli jak Češi, tak i Němci. Mě je sympatičtější společná, středoevropská, tradice,“ soudí.

Naposled se slovní přestřelka mezi představiteli sudetských Němců a českým prezidentem Václavem Klausem strhla u příležitosti sudetoněmeckého sjezdu v Augsburgu v polovině roku. Předseda Sudetoněmeckého krajanského sdružení Franz Pany chtěl po Klausovi omluvu za poválečný odsun Němců. Ten mu vzkázal, že žádat takovou omluvu ve dnech výročí lidické tragédie je výrazem mimořádné lidské necitlivosti a nepoučitelnosti. Mluvčí sudetských Němců Bernd Posselt se na to konto vyjádřil, že Klausovo jednání připomíná dobu před rokem 1989. „Řekl jsem, že některé z jeho reflexí jsou jako z dob komunismu. Hlavně co se týká Němců a sudetských Němců. Měli jsme tady po desetiletí trvající propagandu a některé stereotypy z ní působí ještě dnes,“ doplňuje Posselt.

Klaus hlásá falešné názory

Na prezidenta Klause nicméně mluvčí Sudetoněmeckého krajanského sdružení nepohlíží ani jako na nepřítele nebo protivníka. „Musím ho respektovat jako zvoleného českého prezidenta. Jako osoba je velmi originální. Velmi rád diskutuji o jeho názorech, ale pokládám je za falešné a nesprávné,“ dál dodává. O Benešových dekretech se Posselt vyjádřil, že jsou nebezpečným rakovinovým nádorem na evropské jurisdikci, jenž musí být konečně odstraněn. Podle něj Klaus neprosadil dodatek k Lisabonské smlouvě v takové podobě, jak si to představoval, tedy se zmínkou o Benešových dekretech. „ Klaus zneužívá Benešových dekretů pro své protievropské akce. Charta základních práv je v Česku platná již dva roky. Klaus řekl, že nyní přijdou všichni sudetští Němci a seberou mnoha Čechům majetek. Nic se nestalo. Vždyť říká nepravdu vlastnímu národu. Čechům to naopak sebralo sociální práva, a proto jsou čeští sociální demokraté a odboráři proti té jeho klauzuli. Škodí Čechům a uráží sudetské Němce, protože se polemizuje s jejich osudem,“ vysvětluje.

Znají se už dvacet let

„Znám pana Klause dvacet let. Velmi často jsem se s ním setkával. Když byl ministrem, premiérem, ale i zcela obyčejným pozorovatelem v Evropském parlamentu. Ve Štrasburku tehdy seděl kousek ode mě. A samozřejmě ho znám i jako prezidenta. Nikdy jsme se nesetkali oficiálně, tedy ve smyslu, že jsem představitelem Sudetoněmeckého krajanského sdružení. To on nikdy nechtěl. Ale určitě šlo o politická setkání. Velmi dobře jsme diskutovali, ale nikdy jsme se neshodli. Nebyli jsme si zajedno. Hlavní bod diskuse s ním je vždy Evropa. Většina Čechů si myslí, že se dnem i nocí zabývám sudetoněmeckými tématy, ale to je jen mé hobby. Povoláním jsem poslanec Evropského parlamentu a mou hlavní náplní je tato práce. Jednou jsem Klausovi řekl, že jeho názory jsou velmi zajímavé, ale úplně jiné, než ty mé. Smál se tomu,“ podotýká už smířlivěji.