Snížení poplatků žádal mimo jiné Svaz měst a obcí. Podle tvůrců novely o ochraně zemědělského půdního fondu je to v souladu s chystaným obsáhlejším návrhem ministerstva životního prostředí.

Poplatek by se měl podle předlohy snížit na úroveň před přijetím zákona, kterým byl zvýšen podle typu půd na dvou až devítinásobek. Zvýšení bylo reakcí na překotnou výstavbu fotovoltaických elektráren na zemědělské půdě. Fotovoltaický boom byl ale mezitím omezen jinými nástroji, uvedli autoři novely v čele s Veronikou Vrecionovou (ODS).

Stát na vysokých poplatcích tratil

Senátorka uvedla, že díky příliš vysokým poplatkům stát na nich loni dostal jen 30 milionů korun místo očekávaných 1,7 miliardy korun. Například v Karlovarském kraji postihlo zvýšení poplatků chebskou průmyslovou zónu. Podle chebského starosty Pavla Vanouška (ČSSD) se cena zvýšila ze 60 na 360 korun za metr čtvereční půdy.

Senátoři proto navrhli, aby se v případě rozšiřování průmyslových zón poplatky nenásobily koeficienty za ochranu vodních zdrojů. Podmínkou ale bude, že pozemky budou tvořit souvislou plochu a jejich vynětí bude v souladu platným územním nebo regulačním plánem. Senátoři návrh předložili také kvůli zpoždění s přípravou rozsáhlejší ministerské změny zákona o ochraně zemědělského půdního fondu.

Novela by měla také zrušit poplatky za vynětí pozemků ze zemědělského půdního fondu kvůli stavbě silnic, plynovodů a elektrického vedení. Senátoři změnu zdůvodňují tím, že poplatky představují mnohdy zatížení veřejných rozpočtů a jsou často jen neúčelným "přehazováním" finančních prostředků mezi veřejnými finančními zdroji.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.