Naše politická reprezentace v současnosti řeší oříšek. Rozhoduje o tom, zda pomoci Evropské unii a zejména euru devadesáti miliardami korun. Ty by měly být poskytnuty Mezinárodnímu měnovému fondu, který by tak měl k dispozici finance na pomoc předluženým zemím eurozóny. Prezident Václav Klaus už řekl své kategorické ne. Na jeho stranu se pak postavila velká část ODS a Věcí veřejných.

Dát - nedat? Je to padesát na padesát

Naproti tomu TOP 09 a opoziční ČSSD chtějí pomoc poskytnout s poukazem na provázanost české ekonomiky s ekonomikou zemí Evropské unie. Zastánci pomoci také poukazují na to, že nezaplatit by nás vzdálilo od silného jádra EU v čele s Německem.

Podle sociologa Jana Kellera dělí obě možnosti klady a zápory padesát na padesát. "Skutečně nevím, co by bylo lepší, na rozdíl od politiků, kteří se prsí, že ví. Těch pro i proti je hodně. Na jednu stranu bychom měli být solidární s Evropou, protože pokud se nestaneme částí úzkého jádra Evropy, tak skončíme na Balkánu anebo pod vlivem Ruska,“ myslí si Keller.

Chce-li Klaus vliv Ruska, zrazuje národní zájmy

Ten je přesvědčen, že Česká republika má na vybranou skutečně jen dvě možnosti. Buď cestu do Evropy nebo Ruský vliv. „A Rusové co mohli, to pokazili,“ řekl Keller pro ParlamentníListy.cz svůj názor. „My se musíme držet Evropy a ne Ruska,“ dodal.

„Jestli že se prezident Václav Klaus chce držet Ruska, pak to je podle mě zrada národních zájmů,“ soudí Keller s odkazem na Klausův odpor k platbě a Evropské unii vůbec. „Takže takhle to vypadá, že jsem jednoznačně pro poskytnutí oné pomoci, ale to má jen jediný důvod. Je třeba jít pryč od Ruska,“ vysvětlil Keller.