"Spíš bych čekal, že pokud lidé projeví ve volbách nějaký protest, tak tím, že nepřijdou. Oproti situaci na jaře 2010 ale myslím, že je hlavně jiná společenská atmosféra," komentoval před volbami pro HN brněnský politolog Stanislav Balík.

Nejspíš tedy nenastane podobná situace jako v případě sněmovních voleb, kdy lidé vyřadili známé politické matadory tím, že kroužkovali lidi z poledních míst kandidátních listin.

Zemanovci - konkurence ČSSD

Hlavními hráči tak zůstávají velké politické strany a hlavně sociální demokraté, kteří obhajují hejtmanská křesla ve všech třinácti krajích. Zároveň mohou být relativně klidní, předvolební výzkumy jim předpovídají téměř všude vítězství a naději na sestavení levicové vlády.

Přesto i sociální demokraté mohou o některé cenné hlasy přijít. Největší konkurencí jsou pro ně dvě malé strany - Strana práv občanů Zemanovci a NS-LEV 21, za kterými stojí dva bývalí předsedové ČSSD Jiří Paroubek a Miloš Zeman. I současný předseda sociální demokracie Bohuslav Sobotka připustil, že toto bude z výsledků voleb číst nejpečlivěji.

Neúspěch pravice?

Občanští demokraté mají svého hejtmana pouze v Praze, kde vládne Bohuslav Svoboda. Šanci na úspěch v těchto volbách má ODS ve středních Čechách, kde jí může pomoci korupční kauza Davida Ratha, a také na Plzeňsku, kde na post hejtmana kandiduje veřejností oblíbený exministr spravedlnosti Jiří Pospíšil.

"Alespoň nějaké proloupnutí té oranžové vlny by mě bavilo," komentovala v předvolebním rozhovoru šance ODS její první místopředsedkyně Miroslava Němcová. Pro předsedu občanských demokratů Petra Nečase může mít mizerný výsledek ve volbách fatální důsledky. Pokud by jeho lidé ztratili kontrolu v regionech, kraje budou volební neúspěch svalovat hlavně na něj a vládní kabinet, kterému předsedá.

Nečas by pak mohl mít problém obhájit svoji pozici na kongresu, který bude následovat tři týdny po volbách. Neúspěšní kandidáti by se proti němu mohli postavit.