Od vicepremiérky Karolíny Peake by si po jepičím působení v čele ministerstva obrany zřejmě ani pes kůrku nevzal. V prvních chvílích po odvolání to zřejmě i sama předsedkyně LIDEM vnímala jako obrovskou potupu, že ji premiér Petr Nečas vypoklonkoval z vedení resortu po pouhých osmi dnech, a proto následovala hrozba odchodu ministrů za stranu LIDEM z vlády.

Zadní vrátka si však Karolína Peake ponechala otevřená tím, že demisi měli podat až za tři týdny, tedy 10. ledna. Přitom exministra dopravy Pavla Dobeše, když nepodal demisi okamžitě, ale jen s několikadenním odkladem, nazvala bez ostychu zbabělcem. Jak se dalo čekat, posloužil vánoční a novoroční čas vicepremiérce k tomu, aby dojem z jejího potupení vyprchal a aby se mohla i nadále držet své pofidérní vládní funkce.

Nástupkyně chtěla vše vrátit do starých kolejích a narazila

Jak jinak lze totiž nahlížet na obsah funkce vicepremiérky pro boj s korupcí, která ji neuspokojovala ani v době, kdy k ní měla ještě bokem šéfování Legislativní radě vlády, a proto toužila vést vlastní ministerstvo. Z něj se však poroučela po osmi dnech, v čele Legislativní rady vlády už je Petr Mlsna a boj s korupcí je po novoroční prezidentské amnestii zcela vyprázdněným pojmem. Pracovní náplň Karolíny Peake je za vicepremiérský plat k smíchu i k pláči zároveň.