Zdeněk Bakala se v posledních letech prezentuje jako strážce odkazu Václava Havla. „Je ostudné, jak se k němu chová stát a část české společnosti,“ řekl v květnu 2011. Před Havlovou smrtí ještě stihl zorganizovat pompézní oslavu jeho pětasedmdesátých narozenin, při kterých si podle redaktorů Reflexu vodil bývalého prezidenta jak loutku, a nyní začal uhlobaron iniciativně pečovat o památku bývalého prezidenta.

Následně magazín připomíná, že Bakalovo přátelství s Václavem Havlem nemá nijak hluboké kořeny. „Nepamatuji si, že bych někdy pana Bakalu viděl na Pražském hradě,“ říká někdejší Havlův mluvčí Ladislav Špaček. Ten však zároveň připomněl, že po odchodu z prezidentské funkce Václav Havel často chodil na Bakalovy akce včetně České Miss.

Martin Vidlák, který po Špačkovi převzal roli Havlova mluvčího, příkře odmítl vztah obou mužů jakkoliv komentovat. Reflex spekuluje, že je mohl seznámit ministr zahraničí karel Schwarzenberg, Havlův přítel a Bakalův někdejší obchodní partner. Ten však svou iniciativu popírá a seznámení podnikatele s exprezidentem vysvětluje prozaicky: „Praha je malé město.“

Bakala se jako absolvent prestižní americké univerzity vrátil do Prahy na začátku devadesátých let a pamětníci vzpomínají, že v té době byl těžký „klausovec“. Právě tehdejší premiér dohodil jeho společnosti Patria Finance spolupráci s Investiční a poštovní bankou.

Pan Becherovka

V té době začal spolupracovat s někdejším kancléřem prezidenta Havla Karlem Schwarzenbergem, se kterým zorganizovali privatizaci karlovarské Becherovky. Při ní měl prý klíčové slovo Josef Lux, předseda KDU- ČSL a ministr zemědělství. Do celé transakce viděla i tehdejší šedá eminence lidovců Miroslav Kalousek. Bakala své obchodní zájmy jednoznačně spojil s lidovci.

To samozřejmě pohřbilo jeho přátelství s Václavem Klausem, což se projevilo v době opoziční smlouvy. Navíc se začal výrazně angažovat ve sdružení Lípa, které Klaus se Zemanem podezírali, že chce vytvořit alternativní mocenské centrum. Bakala naopak s gustem pomlouval Klausovu ekonomickou politiku devadesátých let.

V roce 2000 díky svým dřívějším kontaktům na IPB měl informace o jejích problémech a podle Reflexu velmi přispěl k tomu, že zkrachovalý ústav ovládla konkurenční ČSOB. Ta mu naopak pomohla v roce 2004 zprivatizovat Ostravsko-karvinské doly, což byl jeho životní nákup. Za vydatné pomoci vlády, zejména ministrů Sobotky a Buzkové, podle Reflexu za dvanáct miliard korun dokázal získat majetek převyšující sto miliard.

Až poté se začal angažovat jako filantrop kolem Václava Havla. Získal si jej zejména tím, že se v roce 2006 postaral o budoucnost exprezidentova oblíbeného týdeníku Respekt a vydavatelství Economia. V obou dává redaktorům mimořádnou svobodu.

Jak mu to jenom říct...

Jeho vrcholným „havlovským“ projektem je projekt Knihovny Václava Havla, díky kterému se však objevují první trhliny v obrázku nezištného mecenáše. Pochybný megalomanský projekt je trnem v oku památkářům a podle vzpomínek se nepozdával ani Václavu Havlovi.

Ten měl podle Reflexu k finančníkovi komplikovaný vztah. Cítil se mu zavázaný kvůli podnikatelově podpoře a měl problémy jej odmítat. „Bakala už mě zase zve k sobě na Floridu a mně se tam nechce. Ale nevím, jak mu to říct,“ vzpomíná jeden z Havlových známých na slova bývalého prezidenta.

Závěrem týdeník připomíná, že Bakalův nárok na značku Václava Havla není tak samozřejmý. O totéž usiluje například František Janouch, někdejší donátor Charty 77 a předseda její Nadace.   

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.