„Já se domnívám, že jsou to dvě věci, které je třeba oddělit,“ uvedl v Otázkách Václava Moravce na ČT Zdeněk Tůma. Sice bylo v poslední době na Kypr „přesouváno“ mnoho společností, ale za současným stavem státu prý stojí jiné důvody.

Navíc Tůma odmítá, že tento příklad ukazuje, že by se měly sladit daňové systémy napříč Evropskou unií. „Nejsem moc pro to, aby se harmonizovaly daňové soustavy,“ prohlásil. „Tohle pořád zůstává suverénním rozhodnutím státu,“ dodal s tím, že stát, který má nízké daně a je daňovým rájem, ještě není automaticky špatný. Když je totiž nějaká země malá a dokáže efektně držet pod kontrolou své výdaje, proč by obyvatelům neulevila od daní?

Pro Kypr jsou tři cesty, jak dál, vyjmenoval exguvernér ČNB

Kypr se ale nyní potýká s velkým problémem, na jehož konci může dopadnout jako Řecko. Podle Tůmy má tři možnosti, jak dál. Buď státu někdo dá peníze či dostane půjčku, ale to bývalý guvernér ČNB příliš nedoporučuje. Zbývá tak třetí možnost, najít vlastní zdroje.

Pro ni se stát nakonec rozhodl ve formě zdanění vkladů. „Kypr potřebuje někde vygenerovat poměrně velké prostředky a zdanění vkladů se jeví jako jednoduchá cesta,“ vysvětluje Tůma. Otázkou tak je, zda budou postiženy spíše zahraniční, či domácí vklady. „Daňoví poplatníci to ale odnesou tak jako tak,“ upozornil.

Zní to špatně a hloupě, ale vláda taky mohla ty lidi o majetek připravit, zdanit vklady je tedy menší zlo

Jeho první reakce na zdanění vkladů prý byla odmítavá. „První moje reakce byla: To se přece právně nedá ustát!“ říká Tůma. „Ale potom se podíváte na to právní uspořádání a vláda má právo vás o ten majetek, zní to špatně a hloupě, připravit,“ dodává.