Podle komentáře Daniela Kaisera pro LN to má být "symbolický předěl mezi novým a starým prezidentem, jenž nevyvěšoval a nevyvěšoval, až mu delegace Evropského parlamentu za prázdný stožár a další názory, které jim před startem krize eura asi připadaly jako ohrožení evropského projektu, musela přijet osobně vyčinit".

Českým prezidentům podle Kaisera až na několik málo pravomocí nic než vyrábět symboly nezbývá. I Václav Klaus prý bojoval s EU hlavně symboly. "Je ale rozdíl mezi symbolikou, která vzniká pasivně tím, že se k něčemu pouze nepřipojíte (a unijní vlajka nevisí před sídlem hlavy státu například ani v Británii), a tím, když ten symbol vymyslíte, aktivně prosazujete nebo se alespoň k němu připojujete," podotýká Kaiser.

Eurooptimista nebo euroskeptik?

"První znamená držet si odstup, druhé vůli se k něčemu přidat. Ale k čemu vlastně?" ptá se autor komentáře. Zeman prý ve shodě s prointegračním táborem říká, že pravý čas na přijetí eura přijde, až si eurozóna udělá pořádek. Nadto se ale vyslovil pro referendum o přijetí, tedy ve shodě s euroskeptičtějším proudem. A referendum může podle Kaisera být při současném rozpoložení české veřejnosti i způsob, jak se přijetí eura vyhnout.

"Modrá vlajka, kvůli níž si eurooptimisté vydechli a Petr Hájek srovnává Zemana s Emilem Háchou, za vzrušení nestojí. Od Zemana je to gesto bez následků, povrchní politika. Čas pro demonstrace či souhlasné manifestace přijde, teprve až se ukáže, že to byla dvojtečka, po níž následují činy. U Zemana nepravděpodobné," uzavírá Kaiser pro LN.