Poslanec Evropského parlamentu a dlouhodobý vysoce postavený politik Komunistické strany Čech a Moravy Miloslav Ransdorf by 15. února oslavil třiašedesáté narozeniny. V pátek po poledni přišly ParlamentníListy.cz jako první se zprávou, že europoslance v bezvědomí hospitalizovali na pražské klinice IKEM. Jen několik hodin poté zemřel.

„Je mi to líto. Bylo to jeden z nejbystřejších intelektuálů, kterého jsem poznal,“ uvedl prezident Miloš Zeman pro ParlamentníListy.cz.

Jako politika se širokým rozhledem vnímal Ransdorfa premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). „Je mi to líto, vyjadřuji upřímnou soustrast jeho rodině a přátelům. I když jsem s řadou názorů pana Ransdorfa nesouhlasil, respektoval jsem ho jako velmi vzdělaného člověka, jako politika se širokým rozhledem,“ napsal v tiskovém prohlášení předseda vlády.

V posledním rozhovoru, který poskytl europoslanec Miloslav Ransdorf ParlamentnímListům.cz, vyjádřil obavy z růstu nezaměstnanosti a společenských nerovností. Nedávno také ostře vystoupil proti současnému vedení KSČM. Podle posledních informací byla příčinou jeho úmrtí v pátek 22. ledna mozková příhoda.

Ještě v úterý poskytl europoslanec Miloslav Ransdorf vyjádření ParlamentnímListům.cz., kdy kritizoval rozdíly mezi superbohatými a většinou populace světa. „Změnila se i struktura poptávky, struktura bohatství a chtěl bych říct, že nerovnost podle dostupných analýz je jedním ze spouštěčů ekonomické krize. Tato politika rostoucí nerovnosti tedy vedla k rizikům, pokud jde o stabilitu hospodářství, a přispěla k rozpoutání hospodářské krize,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz Miloslav Ransdorf 19. ledna. Obával se také snížení počtu pracovních míst a vyjádřil se k soukromému vlastnictví: „Nejde o to, soukromý zisk odstranit, ale zajistit, aby nedominoval,“ uvedl tehdy Ransdorf.

Europoslanec se také před časem silně vymezil proti předsedovi KSČM Vojtěchu Filipovi a požadoval jeho odstoupení kvůli současnému kurzu strany. „Z mého pohledu je nynější KSČM součástí establishmentu. Rozhodně z hlediska vzdělanosti a osobnostního formátu stojí Josef Skála výš než Vojtěch Filip,“ uvedl Ransdorf pro lidovky.cz.

Pustil se i do vánočního projevu prezidenta Miloše Zemana. Ransdorf se domníval, že naštvanost lidí nejenže neskončila, ale neskutečně roste. „Lidé vidí všudypřítomný parazitismus, korupci, neschopnost řešit skutečné problémy, urážky lidské důstojnosti a nárůst nerovnosti. A drtivou morální i kulturní krizi, které jsou snad ještě horší než krize ekonomická a sociální,“ napsal na svůj profil ParlamentníchListů.cz Ransdorf.

Dvaašedesátiletý politik byl bohužel nedávno i aktérem kauzy milionů eur uložených údajně ve švýcarské bance. Švýcarská policie ho tehdy s dalšími lidmi zadržela, druhý den byl propuštěn a vrátil se do Česka. Celou dobu Ransdorf odmítal, že by se stal obětí podvodu.

Na jeho webových stránkách lze najít i tato slova: Miloslav Ransdorf vypadá, jako by se ocitl v české politice nedopatřením. Stalo se tak sice z jeho naléhavé potřeby bránit nežádoucím směrům a dopadům ekonomických reforem (znal totiž většinu tvůrců českého „ekonomického zázraku“ osobně, je z plebejského prostředí a hrdě se k tomu hlásí), ale ani jeho pevná jistota, že český stát zejména v poslední době neřídí ani náznakem nějací géniové, nevysvětluje jeho existenci v české politice. Jako by z ní stále odbíhal jinam a byl z ní jakoby na odchodu. Kvůli ponoření se do svérázných poměrů české politiky by mu bylo líto opustit filozofii a historii, jakož i další společenské vědy.“

PhDr. Miloslav Ransdorf, CSc. (15. února 1953 Rakovník–22. ledna 2016 Praha)

Byl český komunistický politik, filozof a historik. Absolvoval FFUK v Praze, obor historie a filozofie. V letech 1984 až 1992 pracoval v Prognostickém ústavu ČSAV. Po sametové revoluci se zapojil aktivně do politiky. Byl členem Demokratického fóra komunistů, reformní skupiny v KSČ, která prosazovala široké změny ve fungování a programu komunistické strany v důsledku politických změn po listopadu 1989. Ve volbách roku 1990 zasedl do české části Sněmovny národů Federálního shromáždění ČSFR (volební obvod Praha) za KSČ (KSČS), která v té době byla volným svazkem obou republikových komunistických stran. Po jejím postupném rozvolňování se rozpadla na samostatnou stranu na Slovensku a v českých zemích. V roce 1991 proto Ransdorf přešel do poslaneckého klubu KSČM. Mandát obhájil za KSČM, respektive za koalici Levý blok, ve volbách roku 1992. Ve Federálním shromáždění setrval do zániku Československa v prosinci 1992. Ve volbách v roce 1996 byl zvolen do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky za KSČM a poslanecký mandát obhájil ve volbách roku 1998 i volbách roku 2002. V dolní komoře českého parlamentu pak setrval do roku 2004.

Na počátku 21. století reprezentoval v KSČM reformní křídlo, které vystupovalo proti konzervativnějším funkcionářům. Ve volbách roku 2004 byl zvolen za Českou republiku do Evropského parlamentu a ve volbách získal nejvyšší počet preferenčních hlasů – 142 444. Zde byl členem frakce Evropská sjednocená levice a Severská zelená levice. Působil jako místopředseda Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a náhradník ve Výboru pro rozvoj. Svůj mandát pak obhájil ve volbách roku 2009, a to se třetím nejvyšším počtem preferenčních hlasů.[9] Byl zde opět zařazen do Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku. Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 obhájil mandát a byl místopředsedou Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE).