Štěpáne, přiznávám, že v noci ze soboty na neděli jsem se zhruba deset minut bál. Protože jsem nevěděl, do jaké míry to myslí Írán vážně. Byl to podle vás opodstatněný strach?

Írán už podruhé za nedávnou dobu ukázal strategickou dospělost a zdrženlivost, jak se na regionální mocnost sluší. Uvědomuje si rozdíl mezi omezenou „speciální vojenskou operací“, válkou, příměřím a mírem. Rozumí izraelskému vzkazu v podobě raketového útoku na konzulát v Damašku, protože generálové tam zabití opravdu nejsou konzulární úředníci a udělat si z diplomatické budovy velicí štáb pro operaci v zahraničí je za hranou Úmluvy o diplomatických stycích. Chce si ale zachovat tvář regionální mocnosti a lídra protiizraelské koalice, neukázat slabost před USA a zároveň neeskalovat konflikt do podoby války proti silám Západu. Potřebuje zároveň udržet v podřízenosti a poslušnosti všechny radikály, které má nejen uvnitř státního aparátu a mezi speciálních jednotkami Quds v IRGC, ale platí je mezi „přáteli“ – v Hizballáhu, u Palestinců a konzervativců v arabských zemích. Sofiina volba.

První zkouška íránské geopolitické dospělosti byla vražda íránského generálmajora Kásima Sulejmáního, vynikajícího stratéga a jednoho z nejvlivnějších představitelů Íránu, nejvlivnější a nejmocnější postavy na Blízkém východě.  Sulejmání byl odpovědný za všechny zahraniční íránské vojenské operace v Libanonu, Sýrii, Iráku a Jemenu, byl současně íránským „architektem“ ruské operace v Sýrii. Ačkoliv Sulejmání hrál klíčovou roli při obraně Iráku proti expanzi Islámského státu, byl zabit na rozkaz prezidenta Donalda Trumpa na začátku ledna 2020 raketovým útokem bezpilotního letadla Spojených států amerických na dva automobily v blízkosti Mezinárodního letiště Bagdád. Jako kdyby USA podporovaly ISIS…  Přitom přišel o život i zástupce velitele šíitských milic PMF Abú Mahdí al-Muhandis, navíc byl zabit Sulejmáního zeť a jeden člen libanonského Hizballáhu. Měla to být odplata za útok početných demonstrantů na americké velvyslanectví v Bagdádu několik dní předtím a útok na americkou iráckou základnu u Kirkúku. O americkém úderu přitom nebyl předem informován Kongres USA… 9. ledna 2020 Donald Trump řekl, že základem rozhodnutí o likvidaci Sulejmáního bylo podezření, že „plánoval vyhodit do povětří jednu z amerických ambasád“… Přitom Iráku přinášel íránskou odpověď na dopis, který Irák rozeslal jménem Saúdské Arábie, aby zmírnil napětí mezi oběma zeměmi v regionu. Nástupcem a mstitelem Sulejmáního, novým velitelem jednotek Quds íránských revolučních gard se stal generál Esmaíl Ghání, jeho dosavadní dlouholetý zástupce. Úkolem Gháního měla podle zpráv být „masivní odveta Spojeným státům“, kterou ohlásili vůdce íránské revoluce ajatolláh Sajjid Alí Chameneí a Sulejmáního dcera při smutečním shromáždění v Teheránu. Kromě toho, že prezident Hasan Rúhání vydal vzápětí dekret, kterým vyhlásil 3. leden Světovým dnem odporu, a Írán odpálil  rakety proti americkým vojenským základnám v Iráku, při kterých zahynulo 110 amerických vojáků, se nestalo vcelku nic.