Česká armáda nasadila v průběhu povodní šest vrtulníků, které pomáhaly s evakuacemi obyvatel, ale podle zpráv z terénu je přímo v místech, kde se odklízejí škody, vidět vojáků málo. Některá média se už ptají, kde vojáci jsou a proč v masivní míře nepomáhají, když řada postižených míst stále volá občany a dobrovolníky o pomoc.

Při likvidaci následků povodní v roce 1997, které byly s těmi současnými srovnávány, bylo zapojení armády násobně silnější. „Na likvidaci bezprostředních následků povodní se podílelo 125 útvarů AČR a 19 útvarů CO ČR. Průměrně se denně, od počátku povodňové situace až do jejího ukončení, podílelo na jejím řešení 3 500 příslušníků resortu obrany, nejvíce jich bylo nasazeno v době kulminace záplav (7 400). Armáda poskytla i leteckou a pozemní techniku, a to 25 letounů a vrtulníků a 280 kusů pozemní techniky denně. Celkem bylo uskutečněno 2 501 letů, z toho nejvíce – 650 letů – 9. července,“ uvádí zhodnocení povodňové katastrofy z roku 1997 Ministerstva životního prostředí.

Podle mluvčí Generálního štábu České armády Magdy Dvořákové pro iDnes.cz jsou při povodních vojáci v podřízenosti velitele zásahu, což jsou v tomto případě hasiči. 

„Můžeme v menším rozsahu pomáhat lokálně hejtmanům, případně starostům. Ti z titulu své funkce o pomoc mohou požádat. Ale armáda nemůže nasadit techniku bez řízení a koordinace,“ sdělila iDnes plukovnice Dvořáková.

Tomu odpovídají i slova náčelníka generálního štábu Karla Řehky, podle kterého je armáda jako vždy připravena pomáhat. Problém je zjevně v tom, že dosud nebyla ve velkém, nepočítaje několik konkrétních míst, o tuto pomoc požádána a nebyl k tomu v rámci velitelské posloupnosti udělen rozkaz.

Zato bývalý voják a současný prezident Petr Pavel se v symbolické míře do pomoci zapojil. Podle jeho vyjádření to však vypadá, že armáda naplno v zasažených oblastech pomáhá. „Na mnoha místech na severu Moravy a Slezska, zasažených ničivými povodněmi, jsem se již poněkolikáté přesvědčil o solidaritě a soudržnosti naší země. Ať už se jedná o sousedskou pomoc odvedle nebo dobrovolnickou z druhé strany republiky, plné nasazení složek integrovaného záchranného systému a Armády ČR nebo spolupráci starostů a hejtmanů bez ohledu na politické strany,“ uvedl na sociálních sítích prezident. Sám se nechal vyfotit, jak v jedné z poškozených obcí nosí krabice s potravinovou pomocí. 

ParlamentníListy.cz se zeptaly několika poslanců, členů sněmovního výboru pro obranu, zda je větší nasazení armády při odklízení následků povodní namístě, případě proč k tomu ještě nedošlo.

Poslanec Karel Krejza z ODS míní, že není armády při úklidu potřeba, protože pomohli v nejkritičtější situaci, kdy voda přicházela.

„Pomoc od armády v krizové situaci přišla vždy. V této chvíli je otázka, zda je úklid a odstraňování stavebních škod situací pro nasazení armády. Já myslím, že ne. Při ochraně životů i předcházení škodám na majetku naopak ano. Konkrétní případy ať posoudí krizový štáb a vedení Ministerstva obrany,“ sdělil redakci Krejza.

Naopak poslanec a člen branného výboru Radovan Vích z SPD upozorňuje, že pomoc armády je nedostatečná. „Pomoc vojáků přichází pozdě. Krizové štáby postižených obcí a hejtmani evidentně nevědí, že si o pomoc vojáků mohou přímo požádat náčelníka Generálního štábu AČR. Pokud se jedná o nasazení na delší dobu většího počtu vojáků, potom o tom rozhoduje vláda svým nařízením. To ovšem přišlo až po kritice občanů, že nevidí pomáhající vojáky,“ konstatuje poslanec.

„Nasazení vojáků na delší dobu bude potřeba, zejména co se týká stavby provizorních mostů a následných uklidů naplavenin těžkou technikou a nákladními automobily. Nasazení vojáků záleží tedy na požadavcích obcí a hejtmanů a také na možnostech armády. Pokud je podle dostupných informací nasazeno asi 350 vojáků ze dvou tisíc vyčleněných, tak je to asi zatím dostatečný počet,“ má jasno Vích.

Prodlevu v pomoci vojáků připouští i poslanec hnutí ANO Pavel Růžička, místopředseda výboru pro obranu Poslanecké sněmovny. 

„Nasazení armády vždy vychází z požadavku starostů, kteří je dávají na krizový štáb a ten vznáší požadavek na krajské vojenské velitelství nebo Generální štáb Armády ČR. Proč dochází k prodlevám, nedokážu relevantně posoudit, protože nejsem členem krizového štábu ani starosta ze zasažené obce. Nejsem schopen ani říci, zda je nutné nasazení ještě většího počtu vojáků,“ sděluje pro ParlamentníListy.cz Pavel Růžička.

Podle brigádního generála ve výslužbě a někdejšího šéfa vojenských zpravodajců Andora Šándora je hlavní otázkou, zda si o výraznější pomoc armády řekli příslušní zodpovědní představitelé, v daném případě hejtmani a starostové. Vláda by podle něho však neměla jen přihlížet.

„Od doby, kdy existovaly síly územní obrany v rámci Armády ČR a také civilní obrana v rámci Ministerstva obrany, se mnohé změnilo, ale neznamená to, že by armáda jako nejlépe organizovaná a secvičená součást bezpečnostního systému této země nemohla být použita při čelení takové hrůze, jako jsou současné povodně. Otázkou je, zda si o pomoc armády někdo požádá. Nic nebrání hejtmanům, aby v rámci vyhlášení stavu nebezpečí požádali cestou ministryně obrany vládu, aby schválila vyčlenění určitého počtu vojáků. V nějakém dílčím rozsahu k tomu došlo v podobě vyčlenění vrtulníků na pomoc postiženým oblastem a klidně to takto mohlo fungovat v určitém počtu jednotek, které jsou v blízkosti postižených obcí a měst. Jedná se především o 7. mechanizovanou brigádu v Přerově,“ říká pro ParlamentníListy.cz.

Pokud si podle generála Šándora někdo stěžuje, ukazuje to, že jednotliví starostové nebo hejtmani nemusejí plně ovládat zákon o krizovém řízení. „Zřejmě netuší, o co všechno mohou žádat. Vymlouvat se potom na to, že armáda nezafungovala, mi přijde jako pláč na špatném hrobě,“ upozorňuje.

Neznamená to prý ovšem, že vláda má jen přihlížet. „Vláda by měla mít představu o tom, jak se vyčleněným silám IZS daří situaci zvládat. Kdybych měl jako premiér pocit, že tyto síly nestačí, sám bych v koordinaci s hejtmany rozhodl o nasazení armády. Vláda by přece neměla koukat na to, že se situaci někde nedaří zvládnout omezenými silami v daných krajích. Primárně je sice nasazení armády věc hejtmana, ale vláda nemá jen nečinně koukat, když se to některým krajům nedaří zvládat,“ konstatuje Šándor.

Prezident Pavel, který v prvních dnech povodní jen vydal tiskové prohlášení a po necelém týdnu osobně navštívil některé vyplavené oblasti a pomáhal tam s nošením materiálu či potravin, má podle generála ve výslužbě jasné pravomoci v tom, jak může daleko více pomoci.

„Konstatování, že nosit krabice s konzervami není role prezidenta republiky, je určitě namístě. Předpokládám, že se Petr Pavel nedopouští jenom nějaké průměrné snahy získávat body. Chápu z lidského hlediska, že prezident postižené oblasti navštíví, ale zároveň chápu možné argumenty, že taková návštěva může přidělávat logistické a organizační starosti v těchto zasažených místech. Prezident republiky a navíc voják má přehled o tom, co armáda umí, a může tedy po návštěvě těchto oblastí rozhodnout, stejně jako Miloš Zeman v roce 2013, o nasazení vojáků hradní stráže, která je hlavě státu přímo podřízena. Prezident je kromě toho vrchní velitel ozbrojených sil a může v koordinaci s vládou řešit nasazení částí pravidelné armády. Kdyby prezident řešil toto, bylo by to z hlediska jeho ústavní role i vojenské minulosti prospěšnější než nosit krabice s konzervami, byť rozumím, že chce ukázat lidskou stránku. Nemyslím ale, že je to v danou chvíli nejšťastnější rozhodnutí,“ hodnotí Andor Šándor. 

Dnes jsem se na mnoha místech na severu Moravy a Slezska zasažených ničivými povodněmi již poněkolikáté přesvědčil o solidaritě a soudržnosti naší země. Ať už se jedná o sousedskou pomoc od vedle nebo dobrovolnickou z druhé strany republiky, plné nasazení složek integrovaného… pic.twitter.com/kJLJry2NRw

— Petr Pavel (@prezidentpavel) September 18, 2024