Výročí dvou let války na Ukrajině se v Česku neslo ve znamení setkání na náměstích, přehršle projevů o neutuchající podpoře Ukrajině, sbírek na drony, vzpomínek a kompilací. Nicméně, situaci na frontě to nijak nemění. Ostatně na Staroměstském náměstí prezident Petr Pavel řekl: „Válka na Ukrajině bohužel nekončí a v dohledné době zřejmě ani neskončí,“ řekl s tím, že Putin prohlásil, že chce dobýt minimálně administrativní území Luhanské a Doněcké republiky, ale také že mu jde o porážku Ukrajiny jako celku.

Podle dalších analytiků bude budoucnost Ukrajiny temná. Finský analytik Emil Kastehelmi míní, že není žádný prostor pro optimismus, protože řada problémů, kterým Ukrajina čelí, je v dohledné době neřešitelná. Podotýká, že zatímco v roce 2023 vedla Ukrajina ofenzivu, Rusové shromáždili značné síly a od října už útočí na několika frontách, zatímco Ukrajina musí řešit problémy jak vnější, tak vnitřní.

Jednak proto, že v roce 2023 utrpěla značné ztráty. „Letní ofenziva byla drahá, ale nedosáhla žádných strategických cílů. Po létu bylo čím dál těžší ztráty nahrazovat. Vojenské velení pravděpodobně tyto problémy předvídalo. Na konci roku 2023 se objevily veřejné roztržky ohledně nového mobilizačního zákona. Vojenské velení a prezident Zelenskyj se neshodli, kolik lidí má být mobilizováno. A i když bylo problém s nedostatkem mužstva potřeba vyřešit, při rozhodování nebyla tato naléhavost zohledněna,“ tvrdí analytik a dodává, že nové mobilizační zákony nenabydou do konce jara platnosti.

Noví rekruti tak zřejmě budou mít jeden až dva měssíce na to, aby si vyřídili potřebné záležitosti a pak bude následovat dvouměsíční výcvik. Zde Kastehelmi podotýká, že dva měsíce není moc a že minimální trénink povede k nepřipraveným vojákům a ztrátám, kterým by se dalo zabránit. Noví vojáci pak na frontu dorazí na konci léta a do té doby má Rusko příležitost slabosti využít.

Poukazuje dále, že Ukrajina má jen omezené možnosti, jak ovlivnit zahraniční pomoc. Tu ovlivňuje řada faktorů, mimo jiné nadcházející volby v USA. A i když EU navyšuje svou výrobní kapacitu, pro potřeby Ukrajiny to zdaleka nestačí.

„Za problémy s mužstvem si Ukrajina může sama. I když bylo jasné, že posily budou potřeba, tak politické a vojenské priority nebyly v souladu. Starosti o to, kolik bude masivní mobilizace stát, jsou sice správné, ale řešení původního problému se nedá odložit,“ píše analytik s tím, že Rusko si je vědomo těchto slabostí a využívá je. A i když v zimě byly výsledky skromné, od ledna „padlo agresorovi“ čím dál více vesnic a měst. Především Avdijivka.

Analytik konstatuje, že Rusko útočí na několika frontách zároveň a hledá, kde je linie slabá. To vede ke ztrátám, ale ty je Rusko ochotné tolerovat. Po mobilizaci už tak příhodné podmínky nebudou. A i když někde budou mít Rusové větší ztráty, oslabené ukrajinské síly se stejně nezmůžou na protiútok. I když Rusko útočí, hluboké průniky se zatím nekonají a k žádnému velkému zhroucení ukrajinských sil nedošlo. Ruské síly prý spoléhají na to, že opotřebovávací válka přinese výsledky. Jak analytik také konstatuje, značné síly ještě nebyly ani nasazeny, což vede k tomu, že Rusko může vést týdny i měsíce trvající ofenzivy a v případě potřeby je posílit.