Na otázku, co se v jeho zemi děje, je prý snadná odpověď. Jde o krok zpět. „Je těžké uvěřit, že by snad Spojené státy toto činily bez rozmyslu. To není možné. Už v roce 2001 Zalmay Khalilzad, americko-afghánský diplomat, uvedl, že je třeba Tálibán omezit a zabránit jeho šíření. Tento zkušený muž americké administrativy působil za prezidentů Bushe i Obamy. Jeho mandát je nezpochybnitelný. Takže nyní nic neplatí?" ptá se náš zdroj.

K jeho dalším slovům se dostaneme.

Nyní je důležité ukázat aktuální obraz Afghánistánu, kde prý panuje víc než zmatek.

Dokládá to nejen svědectví našich tamních zdrojů, ale také informace ostatních médií. „Letiště v Kábulu. Epicentrum dění v celé zemi. Na místě dál pokračuje chaos, tisíce lidí se chtějí dostat pryč. Tráví tu dny i noci. Na palubu by se neměl dostat nikdo bez potvrzení o předchozí spolupráci se spojenci," uvedla například ČT.

Do všeobecného zmatku se přidal fakt, že právě do Kábulu dorazil druhý nejvýznamnější muž Tálibánu, Abdul Ghání Barádar, který je považovaný za možného vůdce země, kterou radikálové ovládli minulý týden.

Zalmay Khalilzad (repro Youtube.com)

Podle našeho zdroje jde o velice významná jména na poli mezinárodních vztahů. „Toto nejsou začátečníci. Jestli si západní rozvědky, které zde roky působily, dosud neudělaly obrázek, o tom silně pochybuji. Rozvědky mají zcela detailní informace o rodinných vztazích, mají zmapované ekonomické toky, školící centra. Věděly, jak nebezpeční tito lidé jsou. A ačkoli to věděly, zničehonic odešly. To se nestává. Důvodem rozhodně není tato země, cíl vidím v ruském prezidentu Putinovi," vysvětlil.

Jistým vodítkem k pochopení všeho bude globus. Nebo mapa. Stačí se totiž podívat, s kým Afghánistán sousedí na severu. „Ovšem. Klíčovou roli v procesu sehraje destabilizace dvou bývalých států Sovětského svazu. Z mého pohledu jde primárně o Tádžikistán a Turkmenistán."

Tádžikistán má na svém území přes devadesát procent věřících muslimů, Turkmenistán je prezidentská republika. Bývalý prezident Nijazov v minulosti ovšem nařídil, aby se základy islámu učily ve školách. V náboženských třídách na školách a v mešitách se v arabštině učí o Koránu či o historii tohoto náboženství.