Chudoba, útlak a ponížení. Příčiny nového 11. září, říká profesor Krejčí

11.09.2012 9:21 | Zprávy

ROZHOVOR Jedenáct let let uplynulo od 11. září 2001, kdy svět obletěly záběry, které otřásly i s „cynickým“ novinářským myšlením. Zřícení „dvojčat“ změnilo vidění světa. Co se ale změnilo od té doby? Je svět bezpečnější, nebo naopak? Tyto a další otázky ParlamentníListy.cz položily známému politologovi, profesoru Oskaru Krejčímu.

Chudoba, útlak a ponížení. Příčiny nového 11. září, říká profesor Krejčí
Foto: Radmila Zemanová-Kopecká
Popisek: Oskar Krejčí

Od 11. září uplynulo 11 let, co padla "dvojčata". Změnilo se nějak vnímání teroristické hrozby u nás a ve světě?

Dramaticky, a to především v USA. Na den přesně jedenáct let před oním zločinným útokem starší z prezidentů Bushů přednesl slavný projev o novém „novém světovém řádu“ plném porozumění a lidských práv. Ještě po nástupu George Bushe ml. byl terorismus tématem okrajovým, které jako by se týkalo jen třetího světa a Kavkazu. A najednou byly zasaženy symboly a mocenské centrum hegemona.

Rozjela se nebývalá kampaň, která vedla k restrukturalizaci bezpečnostních složek ve Spojených státech, ale i k jinému pojetí občanských práv. Vznikl úřad ředitele Národního zpravodajství (DNI), který disponuje rozpočtem přibližně 50 miliard ročně. Byl přijat tzv. Vlastenecký zákon, jehož platnost byla loni prodloužena. A z řady oficiózních ideologů, v zahraničí i u nás v Česku, se přes noc z odborníků na lidská práva stali odborníci na boj proti terorismu. A na lidská práva se jaksi pozapomnělo – vznikly podivné oázy, například věznice v Guantanámu, kde jakoby neplatily mezinárodní úmluvy.

Začalo to, čemu se někdy říká „globální válka proti terorismu“?

Noviny Irish Times loni zveřejnily článek z pera Toma Clonana o ceně této globální války proti terorismu. Podle tohoto autora za dekádu bojů od 11. září 2001 bylo zabito milion lidí… Daňové poplatníky v USA tato politika stála 130 miliard ročně, tedy 1,3 bilionů dolarů.

Dlužno podotknout, že na boji proti terorismu se shodnou mocenské elity všech ideových odstínů. Každé vadí vyvolávaní nestability. Ne vždy se ale shodnou, kdo je konkrétně ten špatný. Tak například USA mají vlastní seznam států podporujících terorismus. To nejsou samozřejmě ty, které dodávají zbraně povstalcům v Sýrii. Je pozoruhodné, že několik let před tím, než byl zavražděn Kaddáfí, byla z tohoto seznamu Libye vyňata.

A jsou tato opatření vůbec efektivní?

11. září 2001 zahynuly téměř tři tisíce občanů USA. Loni bylo podle oficiálních statistik v celém světě při teroristických útocích zabito 17 a zraněno 14 „civilních občanů USA“ – jak zní oficiální formulace. Uneseni byli tři.

V říjnu 2006 přinesl časopis Foreign Affairs článek Johna Muellera, profesora z Ohio State University, „Je terorismus stále hrozbou?“ Podle něho pět let od tragického 11. září nebyl v USA zaznamenán žádný teroristický útok. Přitom do USA přijíždí 330 miliónů legálních návštěvníků ročně – a jeden až čtyři tisíce nelegálních proniká do Spojených států denně. Míru efektivnosti protiteroristických opatření vůči nim lze změřit: Kdyby ochrana byla dokonalá, nebyly by do USA pašovány drogy.

Odhady amerických zpravodajských služeb v roce 2002 tvrdily, že ve Spojených státech je pět tisíc teroristů a podporovatelů Al-Káidy. Mueller uvádí, že tajná zpráva FBI z roku 2005 obsahuje konstatování, že se nepodařilo identifikovat žádnou spící buňku Al-Káidy v USA. Podle Muellerových údajů bylo za pět let po 11. září v USA podrobeno registraci a odběru otisků prstů přibližně 80 tisíc Arabů a muslimů. Dalších osm tisíc jich bylo předvedeno k výslechu na FBI. A více než pět tisíc cizinců bylo uvězněno ve jménu prevence terorismu. Tyto aktivity však nevedly ani k jednomu obvinění z terorismu před soudem.

Narůstá tedy terorismus? Co, či kdo je eventuálně toho příčinou?

Je obtížné opovědět, zda počet teroristických útoků roste. Jediný globální přehled, který je k dispozici, poskytuje Ministerstvo zahraničních věcí USA. Jenže… Původně jeho statistiky pracovaly s pojmem „mezinárodní terorismus“. Akcí tohoto typu bylo například v roce 1975 celkem 345. V roce 1971 se poprvé počet těchto aktů přehoupl přes 500, pak ale byly zaznamenány výkyvy. Jenže od roku 2004 ve Washingtonu změnili metodiku i název zveřejňovaného dokumentu – ten se teď jmenuje Country Reports on Terrorism. A statistiky dodává DNI (Director of National Intelligence).

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Radmila Zemanová-Kopecká

Co myslíte, že bude nyní s Ukrajinou?

Trump přeci dávno deklaroval, že pomoc Ukrajině omezí. Myslíte, že má Ukrajina bez USA šanci Putinovi vzdorovat? Že EU dokáže pomoc ze strany USA nahradit? Podle mě je toto začátek konce Ukrajiny-bohužel. PS: Myslíte, že se Trupmovi podaří konflikt ukončit, čímž se před volbami chvástal? A proč se o...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Pomoc po povodních: Prezident Pavel nesl krabici. „Proč radši neposlal hradní stráž?“ ptá se generál

17:57 Pomoc po povodních: Prezident Pavel nesl krabici. „Proč radši neposlal hradní stráž?“ ptá se generál

Proč tentokrát při povodních masivněji nepomáhá armáda? A je správné, aby prezident osobně pomáhal v…