Sedmdesátistránkový dokument s názvem „Mezinárodní komparativní studie o policejních sborech“ vykazuje podle Kellera celou řadu metodologických nedostatků. Většina z nich se týká porovnávání tzv. hustoty policie v jednotlivých zemích Evropské unie. I samotný Odbor bezpečnostní politiky v úvodu své studie konstatoval, že jedním z největších limitů, které se na kvalitě podkladové práce pro rozhodování vlády podepsaly, byl nedostatek času. Podle policejních odborů má tato práce posloužit jako argument ministra Kubiceho k dalšímu snižování stavů.

Autor či autoři podle Kellera v podstatě jen mechanicky srovnávají počty obyvatel připadajících na jednoho policistu v různých zemích EU. Z tohoto srovnání vychází, že tzv. policejní hustota patří v České republice k nejvyšším (jeden policista na 240 obyvatel). Nejnižší policejní hustotu vykazují Finsko, Dánsko a Švédsko, ze zemí bývalého východního bloku pak Rumunsko a Polsko (viz graf nahoře). Na základě tohoto srovnání autoři naznačují, že stavy policie v České republice jsou příliš vysoké.

Na severu si lidé věří

Zmíněná komparace podle sociologa nezohledňuje ale klíčové faktory, které umožňují některým zemím držet relativně nižší stavy policie než Česká republika. Tím prvním je Míra generalizované důvěry.

„Jedná se o míru vzájemné důvěry, kterou vykazují obyvatelé různých zemí. Právě v severských zemích je důvěra občanů v konkrétní druhé lidi i v lidi obecně z celé Evropy nejvyšší. Tento fakt je dán kulturně a historicky pro dané země, z čehož plyne šetření řady transakčních nákladů včetně nutnosti vydržovat vysoké stavy policie. V případě, že budou stavy policie v České republice dále snižovány, míra důvěry bohužel neporoste,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz sociolog.

Hustota obyvatel je klíčová

Dalším faktorem, který zmíněná studie prý zcela opomíjí, je podle Kellera struktura a typ osídlení.

„Je známým faktem, že země rurální, tedy země s usedlým venkovským osídlením vyžadují nižší stavy policie než země s vyšší hustotou obyvatelstva a s vyšší koncentrací osídlení. V zásadě platí, že čím vyšší hustota osídlení, tím vyšší míra kriminality. Tato vazba je ještě posílena v průmyslových městech a aglomeracích, vyznačujících se vysokou mírou migrace obyvatelstva a  nízkým podílem obyvatelstva usedlého,“ uvádí profesor Keller. Tímto lze podle něho z velké části vysvětlit, proč právě Polsko a Rumunsko mohou patřit k zemím s relativně nižší policejní hustotou.
 
Podle Kellera by bylo možno uvést i další faktory, které jsou relevantní pro míru policejní hustoty a které zmíněná studie rovněž nezohledňuje buď vůbec, anebo pouze okrajově. Patří mezi ně kvalita vybavení policie, míra outsourcingu některých pomocných a obslužných aktivit, rozsah povinností kladených na policisty v té které zemi.