Publikaci během jejího „křtu“ ve čtvrtek 26. dubna v prostorách Národního technického muzea v Praze představil i vedoucí úřadu vlády Radek Augustin, který myšlenku dokončení vodního propojení trojice řek podporuje. Uvedení publikace doprovodila i skromná expozice věnovaná tématu, kterou si tak budou moci prohlédnout i běžní návštěvníci technického muzea.  

Publikaci úvodem ocenil ředitel Národního technického muzea Karel Ksandr s tím, že kniha i doprovodná výstavka jsou o budoucnosti, respektive o tom, co může být. „Nejdůležitější na té knize je slovo dokončení,“ zdůraznil během svého úvodního slova jeden z autorů knihy inženýr Josef Podzimek, který se problematice dokončení vodního díla věnuje usilovně desítky let.

„Od roku 89 o tom jenom pořád kecáme, děláme studie, konference, ale nestavíme,“ poznamenal dále Podzimek. Podle Podzimka možné dokončení vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe není „megalomanským projektem“, jak je často kritiky prezentováno. Podzimek rovněž naznačil, že se kolem projektu rozšířila spousta nepřesných, ne zcela pravdivých informací.

Ekologové, kteří se proti dokončení vodního díla staví, jsou podle Podzimka de facto v opozici vůči nejekologičtějšímu způsobu nákladní dopravy, kterým je vodní doprava. „O přínosnosti vodní dopravy byl přesvědčen již Tomáš Baťa,“ uvedl Podzimek.

Součástí expozice je i plán kanálu na podlaze muzea (Foto: Jonáš Kříž) 

Namístě je zmínit, že o stavbě tohoto vodního díla, se v českých zemích hovořilo již od Rakouska-Uherska. Publikace „„O dokončení vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe“ pak byla připravena k 117. výročí tehdejšího vodocestného zákona, který o stavbě dunajsko-oderského průplavu a jeho napojení na Labe kdysi rozhodl.

Osobní podporu dokončení koridoru během představení publikace vyjádřil i šéf Úřadu vlády a bývalý ředitel analytického odboru prezidenta republiky Radek Augustin.

Augustin přiznal, že předešlé publikace, věnované dostavbě kanálu, byly příliš odborné. Novou publikaci oproti nim ocení i běžný čtenář a laik. „Myslím si, že ta kniha přispěje k tomu, že i zatvrzelí odpůrci nebo laici se na těch 130 stranách pěkných příkladů dozví základní sumář informací o tomto koridoru,“ sdělil následně pro ParlamentníListy.cz.

Kniha by podle něj rovněž mohla pomoci v osvětě toho, že v případě vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe „nejde o nějaký betonový kanál“. Obsahuje totiž i některé příklady, kdy bylo při stavbě vodního díla zasaženo do krajiny citlivě a to tak, že nedošlo k narušení přítomných biotypů, či ekosystému. Právě ochrana přírodních biotypů a rázu krajiny je argumentem kritiků myšlenky tohoto vodního díla z řad ekologů a environmentalistů.

Podle Augustina by dokončení kanálu přineslo vyšší konkurenci na poli dopravy. Vodní doprava by tak podle něj zvýšila svou konkurenceschopnost oproti dopravě silniční a železniční, což by mohlo snížit i ceny.

Šéf Úřadu vlády Radek Augustin (Foto: Jonáš Kříž) 

„Ten projekt je samozřejmě hudbou budoucnosti, ale postupně se některé jeho části mohou realizovat. Nejvíce si to podle mého názoru zaslouží Labe, kde už byly za posledních osmdesát let proinvestovány stovky miliard,“ sdělil Augustin ParlamentnímListům.cz. V úseku Odry by se pak na kanál podle Augustina mohla napojit například průmyslová Ostrava.

„Jde o to využít příležitosti, že Polsko chce splavňovat Odru, od námořního přístavu Štětín až po město Kędzierzyn-Koźle,“ dodal Augustin s tím, že by bylo „hříchem“, kdyby se Ostrava na oderskou vodní cestu nenapojila. Úsek mezi Koźle a Ostravou měří pouhých 53 km.  

Vodní koridor Dunaj-Odra-Labe je připravovaným projektem mezinárodní vodní cesty. Ta počítá s propojením trojice zmíněných vodních toků pro vodní dopravu. Hlasitými zastánci myšlenky projektu jsou český prezident Miloš Zeman, rakouský exprezident Heinz Fischer či bývalý polský prezident Bronislaw Komorowski.

Projekt má podporu i v řadách komunálních politiků a starostů, a to jak v České republice, tak například v Polsku. První etapu projektu ve své době podpořil i první prezident samostatné České republiky Václav Havel. Aktuálně se dokončení vodního díla nachází ve stadiu probíhající studie proveditelnosti.