Podle Hospodářské komory se aktuálně Česká republika nachází v největším zlomu své novodobé historie, jelikož vyčerpala všechny dosavadní faktory růstu, ztratila své konkurenční výhody a dostala se do tzv. pasti středních příjmů.
Ekonomice České republiky se dle analýzy Hospodářské komory nedaří úspěšně aplikovat návod na vystoupení z pasti středního příjmu – tedy přechod na produkci s vyšší přidanou hodnotou. „Takových změn není možné snadno docílit v krátkém časovém horizontu, a zároveň tento proces musí být do určité míry přirozený. Přesto v této transformaci ekonomiky stát hraje významnou roli. Cílem hospodářské politiky by mělo být vytvoření vhodných podmínek a pravidel, které nebudou brzdit růst firem, naopak ho budou podporovat. Zásadní význam proto má nastavení legislativního rámce a podnikatelského prostředí. Pro přesun k produkci s vyšší přidanou hodnotou jsou třeba originální, inovativní, finální produkty. Vznik takových produktů může podpořit vyšší výdaje na vědu, výzkum a vzdělání. Pozitivní vliv může mít také užší spolupráce podnikatelského sektoru s univerzitami nebo s akademickými ústavy a efektivnější využití aplikovaného výzkumu,“ uvedla HK ČR.
Podotkla například, že nositeli potřebných změn u nás mohou být tzv. start-upy, avšak počet takových firem na milion obyvatel dle dat Atomico v České republice dosahuje ve srovnání s vyspělými státy pouze nízkých hodnot. „Zatímco v roce 2021 v Německu na milion obyvatel připadalo 236 start-upů, v Česku to bylo 131, což je poměrně výrazně také pod průměrem Evropské unie,“ upozorňuje komora zastupující české podnikatele.
Česku hrozí, že jej brzy v produktivitě práce předežene i Polsko, přestože právě Česká republika dříve ve srovnání s ostatními státy Visegrádské čtyřky dle OECD při svém vzniku v roce 1993 patřila ke špičce. V roce 2010 však Česko v ukazateli produktivity práce bylo předstiženo Slovenskem a HK ČR upozorňuje, že se na nás začíná dotahovat i Polsko, které bylo dříve až do roku 2016 na samém chvostu i za Maďarskem. „V posledních letech se hodnoty polské produktivity práce přibližují hodnotám České republiky. Pokud by byl rostoucí trend produktivity polské ekonomiky zachován, není vyloučeno, že i Polsko v následujících letech předstihne Českou republiku, která by se tím v rámci V4 posunula v produktivitě práce na třetí pozici,“ zaznívá v analýze.
Postupné dohánění Česka ostatními státy Visegrádské skupiny neznamená dle Hospodářské komory, že by čeští pracovníci pracovali pomaleji nebo s menším nasazením než dříve. Problém je prý především v tom, že máme nízkou a pomalu rostoucí hrubou přidanou hodnotu, která vstupuje do výpočtu HDP, a tedy i do produktivity práce.
Právě ukazatel přidané hodnoty je značně alarmující, jelikož Česku vytváří vůbec jednu z nejnižších přidaných hodnot z celé Evropské unie a je na 24. příčce z celé sedmadvacítky. Aby se náš stát dostal z této situace, je dle HK ČR třeba, aby se objevila investiční a inovační činnost jak ze strany státu, tak i soukromého sektoru.
Stát má dle prezidenta Hospodářské komory Zdeňka Zajíčka vytvářet vhodné podmínky, které nebudou brzdit růst firem, a naopak jej budou podporovat. „Vedle strategických investic do energetické, dopravní, datové a další infrastruktury zásadní roli přitom hrají investice do vědy, výzkumu a vzdělávání. Stát musí taktéž motivovat firmy k inovačním aktivitám. Například vytvořením skutečně atraktivního a předvídatelného podnikatelského prostředí v naší zemi bez dlouhých povolovacích procesů, zbytečných regulací a byrokracie,“ pronesl Zajíček.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radek Kotas
karelhrabě
