Zakladatel a bývalý první místopředseda Energetického regulačního úřadu a předseda Institutu pro energetiku Ivan Noveský v článku pro ParlamentníListy.cz důkladně rozebírá nejen důvody nebývale vysokých cen elektrické energie v České republice, ale podivuje se nad důvody, proč zároveň stát platí producentům obnovitelných, podle jeho slov spíše občasných, zdrojů energie za to, že v případě aktuálního přebytku elektřiny budou tuto elektřinu mařit.
Který z vybraných českých europoslanců nejlépe hájí české národní zájmy?Anketa
Podle Noveského jsou energetické společnosti v naší zemi schopny vyrobit z uhlí a jádra jednu kilowatthodinu elektřiny za méně než padesát haléřů a s připočtením všech poplatků by mohla koncová cena pro domácnosti být 3,60 Kč za kilowatthodinu. Jenže tomu tak není a čeští odběratelé za v Česku vyrobenou elektřinu platí více než odběratelé v zahraničí, kteří od nás elektrickou energii kupují.
„K okrádání českých spotřebitelů velmi dobře slouží bruselský projekt Green Deal, kterým Brusel úspěšně likviduje energetiku, průmysl a zemědělství a vlastně celou ekonomiku v Evropě, proto se mu dá říkat i Black Deal, protože směřuje k blackoutům. Nejvíce Green Deal poškozuje průmyslové státy, mezi které Česká republika patří. Green Deal nařizuje povinnost vybudovat co nejvíce OZE – občasných zdrojů energie, což se i v ČR zvrhlo ve výstavbu velkých OZE, které svojí občasnou výrobou narušují stabilitu elektrifikační soustavy, a tím velmi zdražují její činnost,“ píše expert.
Noveský kritizuje, že zatímco v roce 2010 byla politickou reprezentací přiznána nebývale vysoká finanční podpora pro velké solární parky, které byly budovány často na velmi úrodné zemědělské půdě, naproti tomu malé solární elektrárny u občanů nebo menších firem takovou podporu neměly.
„Skutečnost, že velké občasné zdroje energie s obnovitelností a ochranou životního prostředí nemají vůbec nic společného, spíše naopak, byla, a je proto uplacenými médii před veřejností důsledně utajována. Přitom právě na občasné zdroje energie musejí české domácnosti připlácet ve fakturách úplně zbytečných 0,60 Kč za každou spotřebovanou kWh. Další peníze navíc na tyto občasné zdroje energie platí čeští spotřebitelé v regulované ceně elektřiny a další část poplatků přímo v daních. Zvrácená ideologie zvaná Green Deal a neexistence českého energeticky a ekonomicky vyváženého energetického mixu se nyní u nás ukazuje v plné nahotě v záporných cenách elektřiny,“ uvádí Ivan Noveský v článku pro ParlamentníListy.cz.
Běžní čeští spotřebitelé podle něho nemají šanci na svých vyúčtováních poznat, že obnovitelné (občasné, jak Noveský píše) zdroje energie vyrábějí elektřinu i v době, kdy je jí takový nadbytek, že cena elektřiny klesá do záporných hodnot. „Ztrátu platí spotřebitelé a zisky kasírují energobaroni,“ podotýká k tomu.
„Nyní se jako důsledek Green Dealu rozjíždí další obrovský obchod pro vyvolené, a to „mařiče elektřiny“, které mají likvidovat přebytečnou elektřinu z občasných zdrojů energie. Takže v rámci boje proti oteplování ovzduší se v mařičích elektřiny bude přebytečná elektřina měnit na teplo, a tím se bude ohřívat ovzduší. V praxi ten superkšeft bude často probíhat tak, že někdo vyrobí elektřinu ve své velké solární elektrárně z roku 2009, za kterou dostane Energetickým regulačním úřadem stanovenou výkupní cenu 17,59 Kč/kWh. A protože zrovna bude velký přebytek elektřiny a on má zcela náhodou nedaleko od své solární elektrárny instalovaný „mařič“, obratem tuto elektřinu přemění na teplo, které vypustí do vzduchu a za systémové služby od OTE dostane peníze, např. 20 Kč za každou zmařenou kWh. Takže za zbytečně vyrobenou a zbytečně zmařenou kWh může dostat 37 Kč i více. Tuto energetickou, ekonomickou a ekologickou, s odpuštěním, „prasárnu“, omlouvám se, ale jinak to nelze pojmenovat, ale zaplatí vždy konečný spotřebitel. I proto máme jednu z nejdražších elektřin v Evropě, která ožebračuje již i střední třídu a vyhání firmy z České republiky,“ konstatuje Noveský.
Ve světě je podle jeho slov běžné, že se přebytečná energie nelikviduje, tedy nemaří, ale ukládá hlavně do přečerpávacích vodních elektráren (PVE) a v menším množství do bateriových úložišť. „Výstavba PVE sice trvá několik let, ale mají obrovskou kapacitu a jsou prakticky věčné. To je ale, v současné dotační ekonomice, paradoxně hlavní nevýhoda PVE oproti bateriovým úložištím. Bateriová úložiště mají sice řádově mnohem menší kapacitu, ale dají se postavit za několik týdnů či měsíců, a tím, že vydrží maximálně deset let, pokud mezitím neshoří, jsou ideálním dotačním titulem vhodným k opakování. Zatímco stavba PVE zajistí na několik let práci pro mnoho lidí a firem, a tím pomůže české ekonomice, montáž bateriového úložiště pouze zvýší dovoz ze zahraničí. To vše ke smůle energetiky, ekonomiky a spotřebitelů,“ popisuje energetický expert s dovětkem, že novela energetického zákona lex OZE III, kterou aktuálně projednává český Parlament, rozvoj přečerpávacích vodních elektráren nesmyslně diskvalifikuje.
Fotogalerie: - Zvýšení platů
Unijní zelená politika navíc podle Noveského slouží především Číně, neboť prohlubuje evropskou závislost na jejích produktech. „Celý Green Deal je nejen bruselský podvod na Evropanech, ale hlavně je to cílená činnost Bruselu a jeho obrovské armády úředníků, zaměřená na vytvoření totální závislosti Evropy na Číně. Tisíckrát může Brusel i vláda v ČR tvrdit, že opravdu nemají Čínu rádi. Ale proč potom tak zarputile a doslova sebevražedně pro Evropu a evropské automobilky bruselští ekoteroristé prosazují pouze elektromobily, když drtivou většinu baterií, nejen do těchto elektrohraček, vyrábějí pouze čínské firmy? Většina čtenářů již dnes nejspíš ví, že výroba a likvidace baterií velmi těžce poškozuje životní prostředí na celé planetě Zemi. Většina čtenářů také již ví, že výrobu solárních panelů, a nyní již i výrobu obřích vrtulí obřích větrníků, úplně ovládly čínské firmy,“ dává jasné příklady.
„Pokud má Česká republika vybřednout z cenové krize energií, do které ji zavedla současná vláda společně s Green Dealem, musí si stanovit vlastní reálný energetický mix. Musíme vystoupit z Green Dealu a musíme konečně začít vlastními silami stavět další jaderné elektrárny. Ostatně Československo patřilo do exkluzivního pětičlenného klubu států, které uměly postavit na klíč jaderné elektrárny, klubu, ve kterém byly USA, Velká Británie, Francie a Sovětský svaz (dnes Rusko). K tomu ale musí ČR navíc opět začít stavět PVE a paroplynové elektrárny, to vše ve funkčním mixu s občasnými zdroji energie, tak aby ČR stále zůstala exportérem elektřiny, a tedy si zachovala energetickou bezpečnost.
Pakliže by takový scénář v české energetice byl realizován, vítězem by byly především české domácnosti a firmy, které by za elektřinu platily stabilní a nízké ceny. „Pak není jeden jediný důvod, kromě spekulantů, aby dnes, když stále vyrábíme lacinou elektřinu z jaderných a uhelných elektráren, koncová cena elektřiny pro domácnost překročila včetně všech poplatků a daní cenu celkem 3,60 Kč/kWh + 101 Kč/měsíční paušál za odběrné místo, a bude z toho zcela jednoduchá a přehledná faktura na jedné stránce A4,“ dodává pro ParlamentníListy.cz předseda Institutu pro energetiku Ivan Noveský.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasoval 1 čtenář)
Jak hodnotíte obsah článku?
autor: Radim Panenka
