Kdyby Česká televize zítra zcela a bez náhrady zanikla a přestala vysílat, chyběla by vám?Anketa
Následně se rozhodl říci malou fotbalovou anekdotu o svém vztahu k liberalismu. „Když se jdete v Argentině podívat na fotbalový zápas, a vidíte tribuny plné diváků – velmi šťastných lidí, mnoho barev, vše je velmi pestré, velmi malebné, tak je to podívaná sama o sobě. Ale bez ohledu na to, jak jsou tribuny vyzdobené, jak vypadají a je na nich atmosféra sebelepší, tak pokud Messi do míče uprostřed hřiště nekopne, tak se nic nestane,“ započal svou přednášku argentinský prezident.
„Proč to říkám? Protože je velmi důležitá kulturní bitva a šíření myšlenek. To, co děláte na akademické půdě, je velmi důležité, ale bez politické akce se nikam nedostanete,“ vysvětlil Milei, proč započal s fotbalovou metaforou.
„Jediný skutečný způsob, jak zastavit postup socialismu, etatismu, kolektivismu, konstruktivismu, je postavit se jim a bojovat s nimi, a to nejen na kulturním poli, ale i na poli politickém,“ poznamenal následně s tím, že právě zastánci těchto směrů jsou ti, co „útočí na branku“ a je tedy potřeba se proti nim bránit i skrze politiku.
Zmínil, že jeho cesta k tomu, aby se stal ekonomickým liberálem, nebyla vůbec jednoduchá, jelikož se na mnoha univerzitách absolventům nikdo nesnaží říci, že existují osobnosti, které zdůrazňovaly důležitost svobody. „Často říkám, že když se v Argentině zeptáte absolventa ekonomie, kdo je Ludwig von Mises, řekne vám, že si myslí, že je to devítka v nizozemském národním týmu,“ konstatoval Milei, že se o významném ekonomovi rakouské školy, jenž varoval před kolektivismem, běžně na akademické půdě neučí.
A rozhovořil se i o tom, jak postupně přecházel z ekonomických směrů načichlých marxismem, jak se zdokonaloval v matematice či od keynesiánství k neoklasické ekonomii, u níž mu však neseděl například postulát klesajících mezních výnosů, jelikož ukazatel HDP na obyvatele v posledních dvou stovkách let vykazoval mnohem větší růst, než o kolik rostla světová populace, a přestože množství práce v ekonomice roste prudce, produkt se zvětšuje více než úměrně.
Dále Milei kritizoval koncentrované tržní struktury, které se dle něj často neodrážejí v realitě. „Když se podíváte na rok 1800, počet lidí žijících v extrémní chudobě, to znamená žijících za méně než 1 dolar na den, činil více než 95 % populace. Když se na to podíváte v roce 2000, tak do té doby klesl na méně než 15 %. A také se fenomenálně znásobila úroveň pomoci. Takže otázka zní: Jak je možné, že u něčeho, co bylo pro lidstvo tak ctnostné – pokud jde o blahobyt a pokud jde o snižování chudoby, tak úžasnou věcí – ekonomická teorie, údajně dobrá ekonomická teorie, říká, že to bylo špatně?“ naznačil, jaké úvahy jej přiměly zajímat se o ekonomii rakouské školy.
Milei popisoval, jak posléze kvůli svým pochybnostem nad tím, co se vyučuje leckde na akademické půdě jako mainstream ekonomické teorie, objevoval stále další ekonomické teorie, které jej vedly k tomu, že se stal libertariánsky liberální v zemi, kde donedávna převládaly levicové myšlenky. Podotkl, že tyto myšlenky v Argentině převládaly až do doby, kdy jej v prosinci v prezidentských volbách podpořilo ve volbách 56 % lidí.
Prezident Argentiny tuto změnu označil za „působivou“ zejména v tom ohledu, že Argentina, která na konci 19. století patřila do skupiny nejbohatších zemí planety, byla v době, kdy se jeho nový kabinet dostal k moci, na 140. místě žebříčku s více než 50 % lidí zasažených chudobou, miliony lidí neměly dostatek jídla a zemi sužoval extrémní růst inflace. „A právě v této době jsme se dostali k moci,“ vylíčil Milei.
„Zvyšování daní, je to útok na majetek“
Připomenul, že když si lidé zpětně pustí jeho projevy, když byl ještě poslancem, zjistí, že vždy vystupoval proti fiskálnímu deficitu. „A hlavní kritika fiskálního deficitu spočívá v tom, že je především nemorální. Ano, fiskální deficit je nemorální, protože když máte fiskální deficit, musíte ho financovat. Použití dluhu a zadlužení je brutální a jedním z nejhorších a nejnemorálnějších způsobů. Proč? Protože dluh jsou budoucí daně,“ vymezil se tvrdě Milei proti politice „sekání dluhů“ s dodatkem, že se jím přenášejí náklady „na budoucí generace, na naše děti, na ty, kteří nevolí, na naše vnuky, a dokonce i na lidi, kteří se ještě ani nenarodili“. Podotkl, že ve skutečnosti tento mechanismus často používala právě jeho Argentina.
Javier Milei taktéž hovořil o tom, jak jeho země byla ještě nedávno na pokraji hyperinflace, načež se v posledním týdnu jeho kabinetu podařilo něco, čeho nebylo dosaženo v Argentině 30 let – inflace potravin a nápojů byla na 0 %. „Inflace je neuzákoněná daň. Je naprosto nemorální, protože také tvrději trestá ty, kteří mají méně, je naprosto regresivní… Jinými slovy, je to stroj na zbídačování,“ prohlásil jasně argentinský prezident.
Jste spokojeni s výsledky vyšetřování masakru na Filozofické fakultě UK?Anketa
Argentina dle něj v posledním půl roce jeho vlády prošla nejen největší fiskální úpravou v její historii, ale také dle mínění Mileie rovněž „největší fiskální konsolidací v dějinách lidstva“, přičemž v plánu má jeho kabinet provést tisíce strukturálních reforem.
„Uvažujeme o tom, že se staneme nejsvobodnější zemí na světě, a proto usilujeme o to, abychom se v dlouhodobém horizontu stali nejbohatší zemí na světě,“ pronesl pak závěrem své přednášky Milei a opět zdůraznil nutnost jít v procesu záchrany Argentiny „ruku v ruce s myšlenkami svobody, volného trhu, úcty ke kvalitě soukromého vlastnictví a úcty k životu“.
„Neřvi na mě, k*rva!“
Zatímco uvnitř zcela naplněného sálu paláce Žofín Milei sklidil potlesk obecenstva ve stoje, několik demonstrantů zejména z řad ultralevice se shromáždilo před vjezdem na Slovanský ostrov a křičelo na argentinskou delegaci i odcházející hosty z konference. „Hanba vám! Hanba vám!“ řvali nashromáždění odpůrci argentinského prezidenta na procházející česky, španělsky i anglicky, až to jeden z odcházejících diváků nevydržel a jednomu z obzvláště hlasitě vřískajících aktivistů jasně vzkázal: „Neřvi na mě, k*rva!“
Před kritikou zvyšování daní, dluhů a růstu cen se Milei setkal s Fialou
Ještě před samotnou přednáškou v paláci Žofín se argentinský prezident Javier Milei setkal také se svým českým protějškem Petrem Pavlem a premiérem Petrem Fialou (ODS). O boji s amorálností zadlužení, inflací či o tom, že je zvyšování daní „útok na majetek“ se však s českým ministerským předsedou Milei nebavil.
Dle Úřadu vlády spolu oba politici debatovali o hospodářské spolupráci, možnostech pomoci Ukrajině, nebo obranně-průmyslové spolupráci, přičemž bylo připomenuto i to, že Česká republika a Argentina letos slaví sto let od navázání diplomatických vztahů.
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
Český premiér argentinskému prezidentu sdělil, že je pro nás hlavní priorita podpora Ukrajiny. „Premiér Fiala během setkání ocenil Argentinu za rozhodnou podporu Ukrajiny ve válce s Ruskem. Zopakoval, že podpora Ukrajiny je pro Českou republiku absolutní prioritou a zmínil také výbornou vzájemnou obrannou spolupráci,“ informoval Úřad vlády.
Vítám v Kramářově vile argentinského prezidenta Javiera Mileie! ???????????? pic.twitter.com/bMJ2OBbb3P
— Petr Fiala (@P_Fiala) June 24, 2024
„Vladimir Putin a jeho imperiální ambice, které navazují na staré sovětské sféry vlivu, musejí být zastaveny. Ruská agrese ohrožuje nejen Evropu, ale i mezinárodní řád založený na pravidlech jako celek,“ řekl během jednání Fiala Mileimu.
Následně však český premiér kromě prioritní podpory Ukrajiny s argentinským prezidentem měl hovořit i o ekonomické spolupráci ČR a Argentiny, jež je naším čtvrtým největším exportním trhem v Latinské Americe. Fiala zmínil, že má dojít k přípravě dohody o zamezení dvojího zdanění a ocenil též pomoc Argentiny českému antarktickému programu.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radek Kotas