Je to tak, lidé sáhnou do svých kapes a peněženek a přispívají na děti v Africe a v jiných koutech světa. Nechtějí totiž věřit tomu, že i u nás takové žijí. Přesto tomu tak je, mnohé děti například nechodí na obědy do školních jídelen jen proto, že jejich rodiče na to nemají. A zdaleka nemusí jít vždy o rodiče, kteří by holdovali alkoholu či byli pravidelnými návštěvníky heren, stejně jako nejde jen o specifikum určitého etnika. I proto se organizuje sbírka pro děti na jedné ze základních škol v Praze 7. Ukázalo se to v namátkovém průzkumu, který měl za úkol původně mapovat jen stravovací návyky školáků. Vyplynulo z něj však, že řada místních dětí trpí jistou formou podvýživy. A zcela určitě nejde jen o tuto jednu jedinou školu – i když se o tom hlasitě mluví spíše jen v neziskových organizacích, které pracují v terénu.

I proto vznesly ParlamentníListy.cz dotaz směrem k politikům napříč celým politickým spektrem s otázkou, zda o tomto stavu byli v minulosti informováni a také, zda vidí nějaká možná řešení. A jak se dalo zřejmě čekat, větší odezva přišla hlavně z řad opozičních politiků, byť se výjimky z řad koalice také našly.

„Mávnutím kouzelného proutku vylepšit tuto situaci určitě nepůjde, to si musíme přiznat,“ reagoval stínový ministr školství Marcel Chládek (ČSSD). Jak však přiznal, ve svém senátním obvodu (Rakovnicko a Lounsko) se se zoufalou situací některých rodin skutečně měl možnost setkat.