České zdravotnictví spotřebuje kolem tří set miliard korun ročně. Velká část  z nich se vybere na zdravotním pojištění, které spravují zdravotní pojišťovny. Bez stále se zvyšující spoluúčasti pacientů by ovšem prostředky na nezbytnou lékařskou péči nestačily. „Bylo by vhodné učinit ve zdravotnictví elementární kroky, které by mohly přinést efekt. Pomohlo by vyčíslení nákladů na každý zdravotní úkon, aby pacient věděl a byl schopen kontrolovat, kolik peněz sám čerpá,“ prohlásil člen Národní ekonomické rady vlády. Nebránil by se dalšímu „lehkému“ zvýšení spoluúčasti pacientů, které by zamezilo plýtvání zdravotní péče.

Peníze z pojištění na zdravotní péči nestačí

Vzhledem k tomu, že stále účinnější lékařská péče, dokonalejší přístroje a léky jsou stále dražší, vybrané pojištění by brzy nestačilo.

„Bude třeba zvýšit podíl pacientů nebo pojistné, které je v České republice velmi nízké. Ale musela by se přitom respektovat sociální kritéria,“ dodává ekonom. Ale měla by tomu předcházet analýza, kolik peněz je ve zdravotnictví potřeba na zajištění lékařské péče. „Musí to být transparentní, a až se zjistí, jaká je skutečná potřeba, pak se může uvažovat o nějaké další formě spoluúčasti,“ dodává. S tím podle něj souvisí i nynější rušení lůžek ve zdravotnických zařízeních.

„Je-li něco nadbytečné, mělo by se to zrušit. Je-li v České republice dvakrát delší doba strávená na nemocničním lůžku, než je evropský průměr, tak zřejmě nemocnice suplují činnosti jiných institucí,“ je přesvědčen Zahradník.

Výpis ze zdravotní pojišťovny jako z banky

Upozorňuje, že „vlastně neznáme, zda vybraná částka ze zdravotního pojištění je odpovídající, protože kontrola zdravotní péče je nedostatečná“. „Kdyby pacienti dostávali podobný výpis ze zdravotní pojišťovny, jako dostávají z banky, bylo by jasné, jak silný prostor je pro úspory,“ míní Petr Zahradník. Proto se přiklání k systému elektronického zdravotnictví. A aby nedopadl podobně jako IZIP, který byl zrušen hlavně kvůli neochotě některých lékařů  podrobit se tak kontrole pacientů i kolegů lékařů, je podle ekonoma odpor lékařů nutné překonat. „Není to argument pro to, aby systém nemohl fungovat. Pokud chce lékař čerpat veřejné peníze, musí na to přistoupit. Zaměstnanec také nemůže protestovat proti tomu, že platí zdravotní pojištění ani v jaké výši,“ zdůvodňuje známý ekonom. A dodává, že když si nechává lékař hradit péči přímo od pacientů, nečerpá veřejné peníze a pak se nemusí do systému zapojit.

Lidé by měli dát peníze i za svůj vlastní servis

Lidé by si však měli více vážit vlastního zdraví. „Když dají za servis svého auta tisíce, na svůj vlastní servis by také mohli přidat nějakou částku,“ soudí Petr Zahradník.