„Někdy oči vidí, co vidět chtějí. A čím jsou věci prostší, tím obtížnější bývá je prohlédnout,“ píše na svém blogu Šichtařová.

„V lednu 2012 se stalo neslýchané. Investoři byli ochotni platit za to, že mohou půjčit Německu. Už nechtějí, aby jim Německo platilo úroky za to, že si koupí jeho státní dluhopisy a půjčí mu. Výnosy byly záporné. A to není normální,“ píše ekonomka.

„Tím spíš to není normální, že zbytku Evropy investoři nejsou ochotni půjčit buď vůbec, anebo jen za přímo likvidační úroky. V Německu kapitál přebývá a jinde chybí,“ dodává. Podle jejích slov kvůli této situaci vzniká mezi evropskými státy značné napětí.

„Předprodej“ nové měny

„Jde o nikým nahlas nevyslovené, zato potichu šuškané spekulace, že až to v Evropě bouchne, Německo jako jedna z mála zemí celkem bez úhony přežije. Někteří spekulanti dokonce uvažují tak, že v Německu bude nová měna,“ vysvětluje Šichtařová.

„A tato nová měna jistě bude – tedy alespoň podle spekulací – brzy po svém zavedení nejrychleji sílící měnou v Evropě. Kdo dnes – podle této logiky – koupí německý státní dluhopis, prodělá sice na úrocích, zato po zavedení nové německé měny vydělá na posilujícím kurzu nové marky. A najednou to všechno dává smysl,“ dodává.

„Můžeme to říct i jinak. Finančníci, kteří tak ochotně „se ztrátou“ vnucují své peníze Německu, vlastně jen ventilují svůj předpoklad, že eurozóna se už brzy zhroutí jak domeček z karet,“ uzavřela Šichtařová.