Vláda sice prozatím peníze, konkrétně 90 miliard korun, půjčovat Mezinárodnímu měnovému fondu nebude. I přesto ale možnost přispět pořádný balík peněz na záchranu eurozóny existuje, bránit ji bude především vládní TOP 09 spolu s vždy proevropskou ČSSD. A to i přesto, že známí čeští ekonomové se bez ohledu na přesvědčení začínají proti půjčce Bruselu ozývat. A shodovat na tom, že Evropa se společnou měnou přestane existovat. Podle levicové ekonomky, aktivistky hnutí Pro Alt Ilony Švihlíkové je načase, aby hlavní lídry Evropy už někdo zastavil v jejich snaze řešit nové a nové problémy starými, neosvědčenými metodami.

Nechápou o co jde a jak je to vážné

"Chybou je, že se tu bavíme jen o 200 miliardách, které je třeba shromáždit a půjčit MMF. Jsou tam ale také velmi restriktivní pravidla. Jenže, kdyby to nebylo tak vážné, tak už je to k smíchu. Stále se neřeší základní problém Evropy, což je strukturální slabost eurozóny," láme hůl nad snahou evropských špiček krizi řešit ekonomka. Místo toho prý "boj proti krizi" probíhá v začarovaném kruhu restrikcí a půjček. "Vždyť Řecko ty restrikce jen ekonomicky ničí, jeho dluh v poměru k HDP se neustále zvyšuje," zoufá Švihlíková nad společným postupem evropských zemí v čele s Francií a Německem. Sarkozy s Merkelovou si prý stále nedokáží uvědomit, o co v krizi vlastně jde.

Problém je prý třeba jasně pojmenovat. Je jím slabý jih Evropy. Vedení Unie přitom prý nevyrovnanost jednotlivých ekonomik snad ani nechce řešit. "Místo toho používáme pořád ten stejný způsob. Půjčovat si a zatahovat do problému eurozóny čím dál více zemí. Je to tzv. Teorie her. Podle ní, když prohráváte konflikt, snažíte se zvýšit počet aktérů," uvažuje Švihlíková.

Odříznout zadlužený Jih? Ano, ale řešíme jen část problému

Problém má ale s postupným utahováním pravidel pro hráče, kteří se velké evropské hry účastní. Žádné z těchto pravidel prý ale neumí problém řešit. "Musíme si na rovinu přiznat, že dost zemí euro vůbec zavádět nemělo. A pokud už tu věc máme před sebou, pak existuje několik řešení. Především se nabízí to tolikrát navrhované dělení eurozóny na jádro těch, jejichž výkonnou ekonomiku síla eura dobře odráží, a ten slabý Jih, vracející se k národním měnám. Musíme ale počítat s obrovskou počáteční devalvací těchto měn a uvědomit si, že to nijak neřeší zadluženost jihoevropských zemí.

Další variantou, blokovanou ovšem Německem je mnohem aktivnější role Evropské centrální banky. Ta by mohla podle Švihlíkové jednak silněji vykupovat obligace zemí postižených tvrdě krizí, tedy odepisovat dluh, ale také, proti čemuž Němci zvlášť silně protestují, uvést do praxe ideu společných evropských obligací. Poslední variantou je projekt eura vzdát, k čemuž ale dojde dobrovolně jen velmi těžko.

Ekonomka, kterou trápí bezmoc

Ilona Švihlíková odpověděla ParlamentnímListům stejně jako další ekonomové i na otázku, jak dlouho podle ní euro ještě vydrží. "Obávám se velmi reálně, že tato politika skončí rozpadem eurozóny, protože opatření evropského vedení fungovat nebudou. Naprosté nepochopení problému i jeho skutečné vážnosti ze strany Merkelové a Sarkozyho podle mě mohou vést k tomuto scénáři během příštího roku. Ta bezmoc, kterou jako ekonom i občan pociťuji tváří v tvář požadavkům Merkelové, mě nutí souhlasit s panem Hekrdlou z deníku Právo, který by prý na německou kancléřku nejraději hodil síť," nechala se slyšet Švihlíková.

Švihlíková je tak vedle Markéty Šichtařové a Petra Macha již třetím ekonomem, který pro ParlamentníListy.cz hovoří o pádu eura v průběhu příštího roku. Jako jediná z trojice ale vnímá konec společné evropské měny negativně. Česká vláda zatím po svém středečním zasedání, kde se přistoupení k tvrdému jádru evropských zemí jednalo, čeká na analýzy a všeobecně vícee informací o tom, co pro nás vlastně takový krok znamená. Postoje uvnitř koaličních stran se nemění, trochu oleje do ohně přilil během tradičního Jazzu na Hradě prezident Václav Klaus, když o 90 miliardách pro Brusel hovořil jako o "solidaritě nade vše."