„Bude to mít reálné dopady a tomu musíme zabránit,“ prohlásil Petr Nečas rázně před sněmovními volbami, rok a půl po pádu vlády svého předchůdce v čele strany Mirka Topolánka, coby rázné varování voličům, že případná vláda levice obsah jejich nákupních tašek výrazně zmenší. (Tři roky staré video najdete ZDE)
I když volby vyhrála sociální demokracie, vládní koalici sestavily ODS, TOP 09 a Věci veřejné. Jak jsou po dvou třetinách vládního období naplněny naše síťovky? „Rozhodně životní úroveň od roku 2010 neroste, ale nechodíme v průměru s prázdnou taškou,“ řekl ParlamentnímListům.cz ekonom Petr Zahradník. To je důsledek, že ekonomiku postihla recese, která se projevila na nezaměstnanosti a citelně postihla hlavně sociálně slabší skupiny. Například senioři vládu za udržení obsahu svých síťovek ve vztahu k roku 2010 vládu chválit nemohou. Také občanům některých regionů se podle výzkumů nenakupuje zrovna radostně.
Kupní síla poklesla kvůli recesi a vyšší DPH
Ekonomové upozorňují, že i kdyby dnes vládla ČSSD v čele s Jiřím Paroubkem, určitě by v síťovce nebylo víc potravin než před dvěma a půl lety. „Kupní síla poklesla, ale to je dáno tím, že v posledním roce byla nejen česká, ale i evropská ekonomika v recesi, takže kleslo HDP na hlavu. Ale vláda zvýšila DPH, takže vybrala od lidí více peněz na daních, hlavně v DPH. A kombinace poklesu ekonomiky a vyšších daní kupní sílu domácností lehce snížila,“ konstatuje ekonomka Markéta Šichtařová.
Vládě dává za vinu zvýšení DPH, ne pokles ekonomiky, protože recesi nemůže žádná vláda, ať by byla pravicová, nebo levicová, odvrátit. „Kdyby ovšem vládla levice, není vyloučeno, že by kupní síla poklesla o víc, protože nevíme, jestli by nedošlo k vyššímu zadlužování nebo zvyšování daní, proto nemůžu soudit,“ řekla ekonomka ParlamentnímListům.cz.
Petr Zahradník: Lidi s průměrným příjmem rozdíl ani nezaznamenají
Ekonom Petr Zahradník si také vzpomněl na předvolební kampaň ODS se síťovkami, ale s úsměvem to označil za předvolební rétoriku. „V tomto ohledu plná taška opravdu neplatí, protože reálné znehodnocení disponibilních příjmů bylo vloni něco kolem 2,3 procenta, nominální příjmy rostly o jedno procento a inflace byla 3,3 procenta, takže k reálnému znehodnocení koupěschopnosti skutečně došlo,“ potvrdil analytik.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová