Prý ale kolem sebe šíří vizionářskou atmosféru, poněvadž hovoří často o svobodě a dokonce píše i eseje o vině bank. Při návštěvě ParlamentníchListů.cz v jeho kanceláři si nešlo nevšimnout knih psaných ve starohebrejštině. I ty mu údajně v jeho práci pomáhají.  

V poslední době mezi lidmi upadá bankovní sektor poněkud v nemilost. Je mu vyčítáno neetické chování bankéřů. Pane Lamsere, jak je podle vás důležitá pro lidi pracující v bankovnictví etika? Existuje v této profesi - není na překážku?

Asi si ujasněme, co myslíte etikou. Etika, naplacato vzato, je sice vznešená, ale do jisté míry abstraktní disciplína, která se zabývá obecnou otázkou „jak správně žít a konat“.  Takže spíše než abstraktní etiku potřebují lidé v bankovnictví reflexi konkrétních etických témat, měli by v sobě mít zakódován reflex opakovaně takové reflexi své působení vystavovat. Podstatné je, že tady nejde o ani o obecné mudrování, ani o pouhé dodržování těch všech a mnoha formálních pravidel, kterým je finanční sféra podřízena. Měli by mít v sobě jakýsi étos, vědomí toho, k čemu jejich práce vlastně slouží, étos vyššího stupně vnitřního přesvědčení o tom, co je v takovém kontextu správné a co je již nepřípustné.

Podobně je tomu třeba u hasičů, policistů nebo lékařů. U těchto profesí je nutné dodržovat řadu pravidel, ale jejich účel je jaksi přirozeně zřetelný. V bankovnictví se důraz na explicitní pravidla stal tak silným, že se podstata sama poněkud rozplývá.… Příliš mnoho pravidel etický rozměr chování bohužel spíše ničí. A skutečně, jako by samostatná etická reflexe byla i občas těmto pravidlům na překážku.