Minulý týden zveřejnila Evropská komise výsledky pravidelného průzkumu Eurobarometer. Tentokrát se speciálním zaměřením na Ukrajinu a konflikt s Ruskem. Souhrné výsledky nejsou takovým překvapením. 89 % respondentů prý souhlasí s poskytováním humanitárních dávek těm, které válka zasáhla a 84 % souhlasí s přijímáním válečných uprchlíků. 72 % souhlasí s pokračováním finanční pomoci Ukrajině, stejné procento pak podporuje sankce proti Rusku. 61 % souhlasí s udělením statusu kandidátské země Ukrajině a 60 % podporuje vyzbrojování Ukrajiny za evropské peníze. Průzkum proběhl v říjnu a listopadu, v Česku ho měla na starosti agentura STEM.

Ďábel ovšem tkví v detailech, kde se ukazují dost propastné rozdíly mezi jednotlivými zeměmi. A Česká republika je většinou na vedoucích pozicích. Když jde o nedůvěru a odpor k různým iniciativám.

Jednak je zde tradiční důvěra v Evropskou unii. Zde Češi nevedou. 55 % respondentů Evropské unii nevěří. To je stejně jako ve Francii. Čechy v nedůvěře překonávají Slovinci, Kypřané a Řekové. Naopak 38 % EU věří. To je stejně jako u Slovinců, na Kypru a ve Francii pak má důvěru v EU jen 35 % dotázaných.

Věříte EU?
Zdroj: Eurobarometer

Pak je tu důvěra ve vládu státu. I tady jsou Češi na vrchních příčkách, ale ne na vrcholu. V nedůvěře je překonávají Slovinci, u kterých jen 27 % vládě věří a plných 77 % nevěří. V Česku je to 69 % ku 27 %, máme velice podobné výsledky jako Francie a Španělsko. Obecně je ale v EU důvěra k národním vládám dost nízko. Padesát a více procent důvěry má vláda pouze v Rakousku, Irsku, Švédsku, Nizozemí, Dánsku, Finsku a Lucembursku a unijní průměr je 36 % důvěry ve svou vládu a 60 % nedůvěry.