Řepka větví, dokvétá, jak by řekli zemědělci od fochu, valí. Stejně, jako ten čas a máme tu 14 dnů od chvíle, kdy jste si vy, čtenáři Parlamentních listů, přečetli mou garanci, že zde bude ob jeden týden, vždy v úterý, mít editor k dispozici můj krátký článek k nejaktuálnější záležitosti zemědělství. Předesílám, že jsem jenom jedním z reprezentantů názorového proudu Klubu 2019, do kterého patří zkušení odborníci a osobnosti jako třeba Zdeněk Jandejsek nebo Ivan Vyskočil, Jan Schneider a mnozí další. Nemusíte s mým, naším, názorem souhlasit, ale je třeba ho znát, dostávat mezi lidi, mezi odborníky a o problému se bavit.

„Přicmrndování“ představitelů nevládních organizací…

Řepkou jsem začal dnešní „selský rozum“ záměrně. Rád bych na ní ukázal složitost přírodních dějů a jednoduchost a nekompetentnost resortního ministra, završenou nedůraznými postoji, lépe řečeno přicmrndováním volených představitelů nevládních agrárních organizací, kteří mají své členy hájit a když to nepomáhá, tak i doslova a do písmene tvrdě bránit. A to, nemohu si pomoct, nedělají. Nedělají a ví Bůh, kdo vlastně zemědělce, pro média farmáře, řídí. Bojím se, že to je podle situace a potřeby a že nikdo z nich není schopen se postavit do čela a říct ministrovi amatérovi, respektive kvalifikovanému teologovi - TAK UŽ DOST! Není schopen, i když mandát k tomu ze stupňující se nespokojenosti má. Například z okresní Agrární komory Přerov, jejíž představenstvo 22. dubna k připravovaným protestům komory a řešení krize resortu, se vyjadřuje drsně – „nespokojenost zemědělců s řízením MZe a se současnou zemědělskou politikou vlády. Řešení – výměna ministra".

Kličky zodpovědných na tom už nic nezmění…

Ano, taková a podobná nálada je v terénu a přelévá se do vlastních řad. Kdesi jsem četl výstižnou reakci, velmi trefnou, že Agrární komora se odchodem Zdeňka Jandejska změnila na jakousi dotazníkovou agenturu a když už není zbytí, tak se svolá mimořádné představenstvo a dozorčí rada, prezident komory předloží návrh, ke komu se přidat při různých protestních jízdách kolegů ze zahraničí, kteří už mají více méně „oddemonstrováno“. Výjimku tvoří domácí, když, jakoby z ničeho nic, 19. února zažila Praha skoro tisícovku traktorů.

To nejenže vedení Agrární komory nepodpořilo, ale šéf pan Doležal tuto historickou první akci v hlavním městě, kterou navíc zastřešily zemědělské odbory, což je jedna z jejich rolí obecně, tak ji prohlásil za politickou akci a veřejně se od nás distancoval. Premiér šel ještě dál – označil nás za „proruské síly“ a pak už to bylo pro média snadné. Našly si jednoho účastníka, který objevil nový termín – ukradená demonstrace. Když tím zaplnil titulky v médiích, hlavní zprávy v rozhlase a televizi, tak svoje výroky dementoval, což se však už nikde neobjevilo. Sečteno a podtrženo, 19. února v Praze zachraňovalo čest českého zemědělství 850 traktorů a dalších zemědělských mechanismů a nebylo k tomu třeba žádných mimořádných celorepublikových představenstev navenek a nekonečných jednání bez výsledku s ministrem. Zkrátka se jelo a kličky zodpovědných na tom už nic nezmění.