PL.cz se v anketě politiků otázaly, co si myslí o usnesení předsednictva Starostů a nezávislých ze dne 12. března, v němž se mluví o záměru změny ústavního pořádku ČR o trvalém bezpečnostním zakotvení naší země v euroatlantické vazbě, včetně možnosti trvalého pobytu vojsk NATO na našem území, a požádalo předsedu o vypracování záměru v gesci Ministerstva vnitra.

Reakce politiků byly různé, od souhlasných po odmítavé. (Celá anketa ZDE)

„Myslím, že je to v této chvíli krok správným směrem! Je to sice jen gesto, ale důležité,“ domníval se například europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Podobně smýšlel i jeho stranický kolega Ondřej Benešík, předseda výboru pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny. „Do NATO jsme vstoupili v roce 1999 v době vlády Zemana podporované Klausem. Naše armáda je tedy součástí NATO, takže vojska NATO prostřednictvím naší vlastní armády jsou zde logicky přítomná. Naši vojáci jsou na přání tamních vlád přítomni například v pobaltských zemích, které ohrožuje ruský diktátor Putin. O přítomnosti vojáků z jiných členských zemí NATO na našem území budou vždy rozhodovat volení zástupci ČR podle stupně nebezpečí. Stejně jako o tom rozhodují a nás o pomoc proti ruskému agresorovi žádají například pobaltské země,“ vysvětlil. Nebo bývalý předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS): „S tímto záměrem souhlasím. Je nutné mít záruku, že NATO v případě nutnosti pomůže. Putinovi je všechno jedno a když uspěje na Ukrajině, půjde dál. Oběti na lidech ho nezajímají. To je historická zkušenost ze všech válek, které Rusové vedli. Škoda že se v roce 2009 nepodařilo umístit radar, dnes by to hrálo pozitivní roli.“

Poněkud jinak to viděl bývalý dlouholetý poslanec ČSSD Antonín Seďa, který byl i členem výboru pro obranu, v jednu dobu i místopředseda tohoto výboru. „Předsednictvo STAN opět, tak jako mnohokrát, přestřelilo. Česká republika je členem Severoatlantické aliance a na politické scéně v současné době nevidím nikoho, kromě KSČM a SPD, kdo by toto naše členství zpochybňoval. Takže celý záměr je podle mého názoru nejen zbytečný, ale zároveň odepírá právo občanům se v budoucnu k zajištění bezpečnosti jakkoliv vyjádřit či rozhodnout. Osobně odmítám možnost trvalého pobytu jakýchkoliv vojsk na našem území. Právní rámec je pro pobyt jakýchkoliv jednotek dostačující a obcházení demokraticky zvoleného Parlamentu beru jako pohrdání jeho právy a svobodným rozhodováním. Namísto toho, aby STAN usiloval o zvýšení schopností Armády České republiky k obraně našeho území, hodlá STAN „pozvat“ cizí vojska k zajištění naší obrany. To je i v rozporu s článkem 3 Washingtonské smlouvy, která jasně ukládá povinnost členského státu aliance zvyšovat své schopnosti ke své i kolektivní obraně. Předně by se měl změnit systém vojenských akvizic, který má být založen na dlouhodobém plánování ke zvyšování schopností k obraně proti bezpečnostním hrozbám. A za druhé by se měl přijmout zákon O obraně České republiky, který by zavazoval všechna ministerstva, státní a veřejnou správu ke konkrétním povinnostem v případě obrany či bezpečnostnímu ohrožení země. Současná Obranná i Bezpečnostní strategie ČR nikdy nebyla schvalována českým Parlamentem, což jsem vždy považoval a stále považuji za chybu předchozích vlád,“ zdůraznil.

Náš národ už měl příležitost na svém území „hostit“ cizí vojska

Delší reakci zaslal PL.cz další bývalý poslanec a místopředseda sněmovního výboru pro obranu ve volebním období 2013 až 2017 Bohuslav Chalupa, který k záměru zákonodárců STAN změny ústavního pořádku ČR o trvalém bezpečnostním zakotvení naší země v euroatlantické vazbě, včetně možnosti trvalého pobytu vojsk NATO na našem území, měl několik poznámek. „STAN má legitimní nárok předkládat zákonodárnému sboru potažmo daňovému poplatníkovi/voličovi k diskusi cokoliv – tedy i ty zcela zbytečné či vysloveně hloupé zákonodárné náměty, vyvolané často jen krátkodobým fanatickým vzepětím emočně labilních jedinců,“ uvedl.

„Stejně tak je legitimní dát na stůl návrh, aby ČR získala statut neutrální země. Proč? Proč má daňový poplatník utrácet cca 100 miliard ročně na pidiarmádu, kterou v podstatě tvoří 6000 „bojovníků“, 20 000 úředníků v uniformách a 3500 aktivních záloh?! Oč užitečnější by bylo mít k obraně vlasti ochotných a do 3 dnů plně připravených 1 000 000 občanů (včetně výstroje a výzbroje) – a nemluvím pouze o obraně jako takové, ale o schopnosti státu efektivně a účinně čelit krizím i nevojenského charakteru po vzoru Švýcarska,“ domníval se.

„Změnu ústavy by rozumný, lidem odpovědný politik navrhl cestou celostátního referenda, neboť ani STAN ani jiná parlamentní strana neměla tuto ambici ve volebním programu a volič tedy neměl možnost vyjádřit svůj postoj k tomuto návrhu – měl by tedy tuto možnost dostat v referendu. Národ Čechů, Slezanů a Moravanů už měl příležitost na svém území ‚hostit‘ cizí vojska – v roce 1939 a v roce 1968... a jak se říká ani farář třikrát nekáže,“ konstatoval.

„Bez ohledu na lidovou moudrost je evidentní, že NATO je politicko-vojenská aliance, která nejenže už neplní své původní předsevzetí a závazky, ale je vojensky impotentní – tedy až na vlastnictví jaderných zbraní – viz Sýrie, Afghánistán, naprosté selhání pokud jde o migrační invazi do Evropy a ochranu Schengenu, v současné době to vidíme i pokud jde o Ukrajinu. Tedy je zcela zbytečné, aby na území ČR byla jakákoliv cizí vojska, tedy i NATO. Mohla by to být například i posádka islámské turecké armády, která je alianční zemí,“ myslel si.

„Jednoznačně nesouhlasím s duplicitní, Evropany nevolenou politickou mocí USA, kterou Bílý dům uplatňuje prostřednictvím vojenské aliance na země EU. Až konflikt na Východě skončí, mnohem výrazněji se ukáže, jak odlišné ambice mají – pokud jde o Evropu – USA, Německo a Francie, Rusko a Čína. Evropa je zcela jiné prostředí než to, které znají na druhé straně Atlantiku. Evropa se při řešení svých  záležitostí musí – pokud má do budoucna obstát v globální konkurenci – zbavit vlivu a závislosti na USA,“ domníval se Bohuslav Chalupa.