Válka na Ukrajině opět odstartovala zbrojení v Evropě a ve Spojených státech, které bylo do té doby utlumené a soustřeďovalo se především na zbraně používané v asymetrických konfliktech. Český parlament například schválil povinné výdaje 2 % HDP na obranu. Ještě ambicioznější plány mají Poláci. Podle Financial Times hodlají na obranu dát nikoliv dvě procenta HDP, ale rovnou čtyři. Na podzim totiž proběhnou v zemi parlamentní volby a Ukrajina a bezpečnostní situace budou bezpochyby důležitá témata.

Polská opozice nekritizuje plány na posílení obrany. Ale trefuje se do toho, že vláda nemá plán, jak za zvýšené zbrojní výdaje zaplatí. Období levného půjčování totiž pomalu končí. Polské výdaje přitom byly v NATO třetí největší, k poměru k HDP. Před nimi byly akorát Spojené státy a Řecko.

Mimo jiné Polsko plánuje pořídit za 10 miliard dolarů raketomety HIMARS od firmy Lockheed Martin. Financial Times přitom poznamenává, že objednávka na 500 těchto raketometů je větší, než kolik jich je momentálně v celých Spojených státech. Kromě toho chtějí Poláci stíhačky F-35, Apache helikoptéry, tanky Abrams a další protivzdušné systémy Patriot. Ale nejsou to jen Spojené státy, Polsko se stalo také jedním z největších zákazníků Jižní Koreje, když dle FT uzavřelo obchod za 5,8 miliard dolarů na nákup tanků a houfnic.

Generál ve výslužbě Waldemar Skrzypczak už se nechal slyšet, že vláda myslí jenom na volby. A cílí jen na 8 milionů polských důchodců, kteří mají strach o své bezpečí, ale nestará se o mladou generaci, která mamutí účet bude muset zaplatit. V mezičase polská vláda kritizuje ty, kdo nechtějí poslat vojenskou techniku Ukrajině, například Německo a Francii.