Kauzu děkana Ševčíka opět připomenula redaktorka Forbesu, Klára Řepková. Demonstraci pro jeho odvolání popsala jako „několikasethlavý dav“ a připomenula i petici za odvolání děkana, kterou zorganizovali studentští senátoři ostatních fakult. Tato petice má 7000 podpisů, z toho ovšem pouze 2,5 tisíce jsou přiznaní studenti VŠE. Z toho Řepková vyvozuje jeden závěr: „Děkana Miroslava Ševčíka studenti na škole nechtějí.“

Akci Česko proti bídě pak označila za organizovanou „proruskými manipulátory“ a tvrdí, že se jí Ševčík, ačkoliv na akci žádný projev neměl, účastnil.

Následuje pak výčet událostí, tedy výzva rektora, aby rezignoval, následovaná zamítnutou žádostí o čas na promyšlení rozhodnutí a pak výzvou, aby Ševčíka odvolal senát Národohospodářské fakulty na „bezodkladné schůzi“. „Ale k té zatím nedošlo. A mezitím bouře na sociálních sítích utichla podobně jako tvorba memes z prostředí školy, kterou nahradily střízlivé odhady, že děkanovo odvolání nelze čekat dříve než koncem dubna,“ píše Řepková a konstatuje, že vlna odporu vůči Ševčíkovi uvadá.

Připomíná pak, za co se Ševčík dostal do médií, například za kandidování za „nacionalistickou Trikoloru“ či za prezentaci o covidismu. „Ve skutečnosti horečnatě poslepované snůšce konspiračních teorií, podsouvaných studentům v rámci vysokoškolské výuky,“ odsuzuje Řepková bez znalostí ekonomické teorie Václava Klause. Nechybí ani již skoro deset let starý incident s majáčkem, za který pan docent nebyl vůbec nijak potrestán, protože vyšetřující orgán zjistil, že vezl osobu v akutním ohrožení života.

„Pohoršování nad děkanovými blamážemi se stalo podobným školním folklorem jako nahlašování bomb během zkouškového období. Navenek však Ševčíkovo působení poškozovalo obraz školy a devalvovalo hodnotu titulů, které si absolventi odnášejí i z dalších fakult,“ tvrdí bez důkazů redaktorka.