Hlavní organizátor Martin Jánský, bývalý regionální šéf Trikolóry, řekl na samém úvodu akce následující: „Ve svých 14 letech jsem v roce 1989 stál před školou na plzeňském náměstí se svými kamarády a spolužáky a dělal jsem protest proti komunistům. A dnes to dělám proti naší vládě.“ „Joooo!“ zahučel dav. „Tady na Plzeňsku, Klatovsku, Sušicku máme plno spolubojovníků a kamarádů. Díky vám se cítím více svobodný.“ 

Rozhněvaný policista o vládních drzounech

Prvním mluvčím na pódiu byl policista Luboš Wohlgemuth: „Jsem policistou Krajského ředitelství Plzeňského kraje. Nemluvím zde za policii, ale sám za sebe. A také za početnou skupinu policistů a občanských zaměstnanců, kteří mají stejné názory jako já. Jsem stále nespokojený a rozhněvaný občan této země. Více než rok ve mně narůstá nespokojenost s poměry, které zde panují. Rozhlédněte se kolem sebe, jak žijeme! Vždyť je to hrůza! Co se nesmí, co se naopak musí. Totálně názorově rozvrácená společnost. Internet plný nenávisti, šílené ceny energií, nemovitostí, potravin. A bohatí nám stále bohatnou, ale máma od dvou dětí musí mít dvě práce, aby jim mohla koupit teplé boty a bundu na zimu,“ uvedl v úvodu za souhlasného pískání policista, který se představil již v minulém týdnu na plzeňské demonstraci.

„Byl jsem u toho, když jsme v osmdesátém devátém zvedli hlavu a zrušili vedoucí úlohu KSČ. Někteří z vás jistě pamatují tu hrdost, radost, sounáležitost, když jsme začali vítězit. Následovaly roky různé a nebylo všechno zalité sluncem. Ale více než třicet let se nikdo neodvážil dotknout mé osobní svobody tak, jak je dnešní realitou. Nejsme schopni sundat tuto zkorumpovanou a neschopnou vládu, co nám tak špatně vládne. Za sebe i za vás – vládo České republiky, ty jsi vládou lidu, a to my jsme ten lid!“ „Jooo,“ zaznělo náměstí a snesl se neutuchající potlesk.