I když čísla nově pozitivně testovaných na covid-19 klesají, na nemocnice to podle Bohuslava Svobody zatím nemá zásadní vliv. Velká část lůžek je totiž změněna takzvaně na lůžka covidová, což přetrvává. Vše je komplikováno tím, že každý pacient vyžaduje jiný typ hospitalizace či izolace a mnoho z nich vyžaduje intenzivní péči formou řízeného podporovaného dýchání. Největším problémem však zůstává nedostatek zdravotníků: „Covidoví pacienti vyžadují pro péči více personálu, protože jde o ležící pacienty, intubované a s celou řadou dalších problémů. Ti vyžadují vše – od nejbanálnější péče jako polohování, překládání, stlaní postelí až po převlékání a tak dále. Navíc musí jít o personál pro velmi sofistikovanou a specializovanou péči intubovaných pacientů,“ popisuje denní život v nemocnici lékař.

Každé zhoršení počtu nakažených dopadne na nemocnice tvrdě

Dochází tím k tomu, že specializovaná péče je suplována lidmi, kteří nemají potřebnou specializaci, a s prací se tak musí rychle seznámit. Takových je ale stejně málo. „Žádná nemocnice není v této situaci personálně vybavena tak, aby stačila pokrýt vše, co pokrýt musí,“ podotýká Svoboda. A to prý platí stále, i když pardubická nemocnice už odhlásila stav hromadného postižení osob kvůli přeplněnosti a stejně jako další nemocnice si vytvořila nutnou rezervu lůžek pro příjem, většinou mezi pěti až deseti procenty. 

V praxi to znamená, že každé zhoršení situace způsobí nemocnici velké problémy, rezerva je totiž velmi malá, i když nyní existuje. Pokud přijde i jedna vlna nákazy, lůžka se zase zaplní. „Musíme pacienty co nejrychleji uzdravovat, abychom lůžka uvolnili pro eventuální příchod dalších pacientů, protože poměr příjmů a propuštění je stále víceméně jedna ku jedné. Jsou dny, kdy je více příjmů než propuštění, někdy je tomu naopak. V zásadě to balancuje kolem hranice maximální naplněnosti lůžek,“ sdělil Svoboda.