„Pchá, proč budu nosit dvě roušky? Jedna stačí,“ konstatuje mladík u chebského nádraží. „Ať si všichni políbí prdel, já chodím do posilky, občas pohulím trávu, mne se to netýká,“ konstatuje možná sotva dospělý teenager v roztrhaných džínách.

Pacienti se projedou… mnozí bohužel naposledy

Nemocnice není tak daleko. Ta jede na plný provoz, každé lůžko je ceněno. Podle informací se před pár dny převezlo několik covidových pacientů do jedné soukromé nemocnice v Plzni, tedy přes 80 kilometrů daleko. Velká krajská zemská nemocnice je z Chebu 40 kilometrů, ovšem v sousedním Bavorsku, v hornofalckém Weidenu, jsou volná lůžka, která dennodenně nabízejí Čechům.

Ministerstvo zdravotnictví zarytě mlčí. V saské Geře jsou další možnosti. Každý pacient by chebské, ale také sokolovské nemocnici ulevil. Aktivity Prahy – nula. Aktivity příslušných poslanců a senátorů napříč politickým spektrem – neznámé. Činnost europoslanců na poli pomoci západní výspě Čech – nezjistitelná.

„Co dělá všechen ten úřednickej sajrajt?“ oboří se na reportéra ParlamentníchListů.cz postarší muž. V Chebu se narodil a podle jeho slov tady asi také zemře. Město má největší úmrtnost od druhé světové války. „To nebylo ani za komančů, aby si panáčci hráli jen na sebe. Ale tady je všechno všem šumák. Hlavně že když v Práglu zakašlou, sejde se pro ně konzilium. U nás pro člověka přijde tak lapiduch.“

Kdo se z odmítačů pochlapí a nastoupí na JIP?

Vánoční megapárty na chebském náměstí si vybírá svou daň. Zatímco se lidé na popud a za benevolence úřadů bavili, kupovali mnohdy poslední dárky pro své blízké, jen kousek odtud sváděli a svádějí lékaři a sestry boj s covidovou potvorou.