Politické kyvadlo se přestává vychylovat tradičními směry zprava doleva a zleva doprava. Až dosud bylo fungování politiky vnímáno jako periodické, v podstatě nekonfliktní střídání obou základních politických směrů, pravice a levice, liberalismu a kolektivismu (principu sociální solidarity). Jakékoli vychýlení z této osy pravidelné výměny elit a jejich vlád představovalo hrozbu deformací společensko-politické harmonie a rovnováhy a nástupu demagogických hnutí nejrozličnějšího charakteru.

„Byli jsme zvyklí myslet pomocí té osy levice pravice. Ta se ale zhroutila, té se musíme vzdát. Politický systém není popsatelný v termínech osy, ale v termínu kaleidoskopu,“ prohlásil filosof a sociolog Václav Bělohradský v posledních Otázkách Václava Moravce. Dosavadní osa fungovala tak, že ze skupiny voličů levice a pravice se malá část vždy přesouvala podle toho, jak vnímala vládnutí své strany. Toto rozdělení voličů už podle Václava Bělohradského ale nefunguje.

Programové ukotvení pravice i levice se rozpadlo

Nejde ale jen o kaleidoskop stran, ale také idejí a voličů. „Ten kaleidoskop patří k postmodernímu světu, z něhož mnozí hledají cestu ven, ale ono se to snadno nedá. Kdysi jsme byli zvyklí na programové ukotvení pravice = svoboda, podnikání, nízké daně a levice = solidarita, sociální stát. A tohle se všechno rozpadlo a vznikají takové kaleidoskopické útvary, obrazce, uskupení. Spolupracují strany, jejichž programové ukotvení je těžké pochopit, ale asi to jinak nejde,“ konstatoval Václav Bělohradský.

Střídání na klasické politické ose levice – pravice je podle něj minulostí, protože tato osa je podle všeho mrtvá. Příznaky umrtvení osy levice – pravice patrně souvisí s globalizací, která proměnila hluboce vnímání politiky. „Především ji vykořenila z těch zaběhlých ideologických schémat. Na jedné straně levice, která se stará o rovnost, na druhé straně pravice, která se stará o svobodu jednotlivce. A přitom řeší problémy, které jak jedna strana, tak druhá způsobuje,“ uvedl sociolog Václav Bělohradský v rozhovoru pro radio Impuls.

Globalizace vytrhla politiku z ideologických schémat

To ale změnila globalizace, když kromě toho, že vytrhla politiku z ideologických schémat, dala novou váhu místnímu přístupu. „Například ta osa se začala rozpadat, řekněme tedy v Itálii, tím, že se narodila Liga severu. Najednou vznikla Liga severu, která nazvala Roma ladrona, nebo-li Řím zlodějské město a začala najednou hájit místní daně a snažila se osvobodit, že mluvila o osvobození. Dokonce nosili keltské helmy, aby ukázali, že jsou jiní než ten Řím,“ vysvětloval Václav Bělohradský, jenž žije právě v Itálii od své emigrace v roce 1970.

Přidává k tomu příklad Francie, v níž rostly obavy z přistěhovalectví. „Ta imigrace najednou vyvolala identitární paniku. Francie začala bránit identitu před rostoucí vlnou imigrantů, takzvaní kulturní cizinci se tomu začalo říkat, kteří mají jiné kulturní modely. A vznikla taková panika, že jsou ohroženy hodnoty Francouzů a začaly se tedy prosazovat v systému další strany neklasické, které apelovaly na tu identitu. Já je nazýval ve svých analýzách indentitární strany,“ poznamenal sociolog.

Češi jsou světoví mistři ve skoku na špek

Další problematikou, která jde napříč stranami, je ta ekologická. „Pravice i levice může mít ten samý zájem hájit určitou řeku nebo zabránit tomu, aby se někde postavila centrála nukleární nebo jiná nebo zabránit tomu, aby se někde přestalo těžit a jinde začalo těžit, aby tam bylo úložiště jaderného odpadu. Takže tato témata jsou stále důležitější a hlavně ta místní. Jak Evropská unie přesouvá stále víc kompetencí na regiony a města, tak ta městská politika, regionální, je stále důležitější,“ upozornil Václav Bělohradský.