Při své návštěvě v České republice slavnostně představil svoji knihu vzpomínek z páté arabsko-izraelské války, která vypukla 6. října 1973 napadením Izraele vojsky Sýrie a Egypta. Jeho kniha vzpomínek se jmenuje Tanky, které zachránily Izrael.

Izrael vítá zapojení Ruska do války v Sýrii

Generál Kahalani vysvětlil, proč považuje pro Izrael za výhodnější, aby zůstal u moci v Sýrii diktátor Bašár Asad. „Na Golanských výšinách je několik desítek let klid. Izrael má zájem na tom, aby to tak zůstalo,“ řekl izraelský generál. Lepší je silný nepřítel, než aby se Izraeli přiblížil Írán, jehož Izrael považuje za největší nebezpečí. Není divu, protože z Íránu se denně ozývá, že Izrael zničí. „Svět se je snaží zastavit ve vytvoření jaderné zbraně, ale my víme, že jednoho dne budeme ten problém muset řešit,“ připouští generál. Vítá zapojení Ruska, které podporuje Asada, do války v Sýrii. „Američané začnou bombardovat, ale tím se problém nevyřeší. Jednou zasáhnou vojenský cíl, podruhé civilní. Když chcete něčeho dosáhnout, musíte jednat jinak,“ prohlásil válečný hrdina, který dokázal v roce 1973 na Golanských výšinách udržet frontovou linii i proti mnohonásobné přesile. Podařilo se mu nejen zabránit průniku syrských a iráckých tanků do nitra Izraele, ale při protiútoku proniknout hluboko do nitra Sýrie. Hrdinsky se zachoval už v roce 1967 v tzv. šestidenní válce, kdy velel tankové rotě, která jako první prolomila egyptskou obranu na severu Sinajského poloostrova. Přes těžké popáleniny, kvůli nimž strávil téměř rok v nemocnici, se znovu vrátil do aktivní služby u prestižní tankové brigády.

Nemáme žádnou jinou zem

Izraelský generál poutavě a s humorem vyprávěl o svém životě, o svém poslání chránit vlast a popisoval dramaticky průběh bojů v obou válkách. „Jedna generace odejde, druhá přijde, ale země zůstane. A já tam chci zůstat. Nemáme žádnou jinou zem. Ptal jsem se Obamy, jestli nám dá víza, řekl, že ne, takže musíme chránit svou zem,“ vtipkoval Kahalani. Připustil, že Izraelci čelí stále teroristickým útokům, v poslední době především napadením lidí na ulicích a jejich pobodáním. „Posledních deset dnů bylo hrozných, ale jsme silní, zvítězíme,“ je přesvědčen bývalý ministr bezpečnosti. Systém v Izraeli je nastaven tak, že základní vojenskou službou procházejí povinně osmnáctiletí muži i ženy. „Každý by měl sloužit v armádě. Všichni by měli cítit, že jeden den nastane okamžik, kdy budou muset zemi bránit,“ vysvětlil generál Kahalani a dodal, že kdo chce přežít v oceánu, musí prostě plavat.

Objevil se nový druh terorismu – osobní, proti němu je těžké bojovat

Ale Avigdor Kahalani přiznává, že s terorismem se špatně bojuje. „První a druhá intifáda se pojila s organizovaným terorismem – a to je možné zastavit. Ale teď došlo ke změně. Objevil se osobní terorismus, kdy lidé, kteří nejsou s nikým spojeni a dosud žili normálně, najednou chodí po ulicích a útočí na nás. A naše zpravodajské služby mají problém předem identifikovat takové osoby,“ prohlásil. Obává se, že jednoho dne teroristé najdou způsob, jak získat jaderné zbraně, a to by byl podle něj konec. „Dnešní svět je džungle,“ konstatoval Kahalani. Současně si postěžoval, že i když Izrael nechce nic jiného než mír, jsou světová média proti Izraeli. „Jakmile někdo chce rozhodnout v OSN proti Izraeli, dostane většinu hlasů, i když jde jen o ceny mléka. Norsko, Dánsko, Švédsko jsou proti nám. Proč?“ nerozumí politice evropských zemí, které prý poslouchají Írán, který chce zničit Izrael.

Evropské země jsou naivní

Zkušený voják, který se stal v Izraeli národním hrdinou, potvrdil, že sleduje média a ví, co se v Evropě děje. „Arabové teď zabíjejí Araby. Jeden člověk s dlouhým vousem zabíjí druhého člověka s dlouhým vousem. Jsou to blázni. Co pak asi udělají s námi?“ ptá se řečnicky generál. A říká, že to, co teď v Evropě vidíme, oni věděli už dávno. Evropské země jsou podle něj naivní, časem na to přijdou. Ale Kahalani zároveň připouští, že i do jeho země přicházejí uprchlíci z Afriky. „Nevím, jak proti tomu bojovat,“ přiznává a říká, že lidé, kteří už přišli do Evropy, v ní zůstanou navždy. „Tím jsem si jist,“ nepochybuje o tom.