Rada České televize zadala zpracování nezávislé odborné analýzy předvolebních debat a duelů, které veřejnoprávní televize produkovala před letošními prezidentskými volbami. Impulsem k objednání analýzy bylo podle místopředsedy Rady ČT Pavla Matochy kromě jiného množství stížností, které radní obdrželi.

Autory dokumentu jsou dva uznávaní vědci a experti v oblasti médií. Profesor Jan Jirák z Univerzity Karlovy a docent Martin Charvát z Metropolitní univerzity Praha. Oba experti se ve svém zkoumání opírali o snahu zjistit, jakým způsobem Česká televize v těchto pořadech naplňovala zákonný požadavek „poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů“, jak o tom mluví zákon o ČT. Přesně toto si radní na základě svého usnesení vyžádali.

Konkrétně se autoři soustředí na případnou přítomnost diskriminačních prvků ve verbální a neverbální komunikaci moderátora, zjišťování těch aspektů vedení diskuse, které je možné v aktuálním kontextu mediální reflexe politického dění chápat jako odchýlení od požadavku nestrannosti a neutrality, pokud se takové vyskytnou a práci moderátora s podtextem moderátorských promluv a zjišťování případné tendence k stranění některému z kandidátů.

Jirák s Charvátem v analýze nejprve důkladně rozebírají tzv. superdebatu před prvním kolem voleb, ve které shledali hned několik nedostatků a užití dvojího metru vůči různým kandidátům. 

• Celá analýza k dispozici na webu Rady ČT

Zaměřme se více na rozbor finálního prezidentského duelu na ČT mezi Andrejem Babišem a Petrem Pavlem, který z Pantheonu Národního muzea moderoval Martin Řezníček. Podle analýzy byl přístup moderátora k oběma kandidátům nerovný od samého počátku. Zatímco Babiše péroval za to, že se neúčastnil předchozí debaty, zpovídal, proč nyní přišel, a káral ho, že nemá co České televizi odpouštět, Pavla se ptal, zda byla podle něho kampaň v něčem nespravedlivá, nechal ho volně mluvit bez přerušení a nakonec k Pavlovu hodnocení kampaně zaujal souhlasné stanovisko, když sdělil Babišovi, že má možnost se svému sokovi omluvit.

„Zvolenými otázkami, tím, že Petra Pavla nepřerušoval, nechal ho všechny odpovědi doříct a potvrdil souhlas s jeho hodnocením kampaně, vytvořil obraz kandidáta, který má takovou autoritu, že může kampaň, které se účastní, reflektovat a k formulování svých stanovisek si umí zjednat dost prostoru. Expozice Duelu byla jednáním moderátora vychýlena směrem ke zdůrazňování nevěrohodnosti jednoho kandidáta a věrohodnosti a autority kandidáta druhého,“ jsou přesvědčeni autoři analýzy.

Rozdíl v přístupu moderátora je podle nich patrný i v reakcích na odpovědi obou kandidátů. „Zatímco Petr Pavel dokončil prakticky všechny své repliky bez přerušení a jen zcela výjimečně ho moderátor usměrnil, Andreji Babiškovi moderátor skáče do řeči, a to i promluvami, které ho jednoznačně staví do pozice advokáta Petra Pavla,“ píší Jirák s Charvátem s tím, že tato Řezníčkova obhajova kandidáta Pavla se i jemu samotnému zdála příliš a snažil se do toho vstoupit. Roli obránce Petra Pavla na sebe dle rozboru bral moderátor Martin Řezníček opakovaně.

„Zmíněné – převážně jednostranné – přerušování replik Andreje Babiše mělo někdy až podobu mentorských pokárání, čímž dochází k infantilizaci kandidáta – jeho snížení do pozice káraného nezdárného dítěte,“ stojí dále v rozboru. Typicky mělo jít například o moderátorovy věty „Proč lžete, pane Babiši“, nebo „Jak zněla otázka, pane Babiši?“ apod.

Oba pořady, jak superdebata před prvním kolem, tak finální duel, dle autorů vykazovaly známky porušování principu nestrannosti a rovného přístupu ke kandidátům. V prezidentském duelu podle nich bylo hlavním problémem, že nositelem oslabování principu nestrannosti byl sám moderátor. Jakkoli profesor Jirák s docentem Charvátem zdůrazňují, že jim zjištěný výsledek nepřísluší hodnotit, jedno je prý jisté. „Princip nestrannosti a rovného přístupu porušen byl, je to důležitý aspekt jednání médií v oblasti zpravodajství a politické publicistiky,“ konstatují.