Je krize, státní kasa je prázdná. Je to i tím, že je rozkradená formou předražených státních zakázek. Musí se proto najít náhradní viník. A tím jsou podle názorových trendů převládajících ve většinové společnosti Romové, kteří zneužívají sociální dávky. A mají se díky tomu lépe, než mnozí, kteří pracují. Jaká je však realita?

Nejchudší získají na dávkách velmi málo z pohledu státního rozpočtu

Dlouhodobě nezaměstnaní, na které kritika společnosti většinou míří, pobírají takzvané dávky v hmotné nouzi. „Ze státního rozpočtu na ně míří poměrně malá částka 5 miliard korun, takže by neměly způsobit jakýkoliv propad státního rozpočtu,“ upřesnila Petra Klingerová z Člověka v tísni. Na druhé straně mince jsou pojistné sociální dávky – důchody či podpora v nezaměstnanosti (kterou člověk pobírá maximálně po dobu 6 měsíců) – kde jde o částky několikanásobně vyšší, v roce 2010 činily přes 336 miliard korun.

„Takže ti nejchudší, žijící v sociálně vyloučených lokalitách, zkonzumují finančně na sociálních dávkách strašně málo oproti spotřebě celé společnosti,“ vysvětlila. Zneužívání dávek hmotné nouze podle ní v posledních letech výrazně ubývá. „Dost masivně se ale zneužívají ty dávky velké. Každý známe někoho, kdo pobíral poměrně dobrý plat, a když skončil, tak si udělal třeba 4 měsíce volno a odpočal si na podpoře v nezaměstnanosti. A ze státního rozpočtu na něj šla mnohonásobně vyšší částka než pobírá za rok člověk na dávkách hmotné nouze,“ upozornila Klingerová.