Je krize, státní kasa je prázdná. Je to i tím, že je rozkradená formou předražených státních zakázek. Musí se proto najít náhradní viník. A tím jsou podle názorových trendů převládajících ve většinové společnosti Romové, kteří zneužívají sociální dávky. A mají se díky tomu lépe, než mnozí, kteří pracují. Jaká je však realita?
Nejchudší získají na dávkách velmi málo z pohledu státního rozpočtu
Dlouhodobě nezaměstnaní, na které kritika společnosti většinou míří, pobírají takzvané dávky v hmotné nouzi. „Ze státního rozpočtu na ně míří poměrně malá částka 5 miliard korun, takže by neměly způsobit jakýkoliv propad státního rozpočtu,“ upřesnila Petra Klingerová z Člověka v tísni. Na druhé straně mince jsou pojistné sociální dávky – důchody či podpora v nezaměstnanosti (kterou člověk pobírá maximálně po dobu 6 měsíců) – kde jde o částky několikanásobně vyšší, v roce 2010 činily přes 336 miliard korun.
„Takže ti nejchudší, žijící v sociálně vyloučených lokalitách, zkonzumují finančně na sociálních dávkách strašně málo oproti spotřebě celé společnosti,“ vysvětlila. Zneužívání dávek hmotné nouze podle ní v posledních letech výrazně ubývá. „Dost masivně se ale zneužívají ty dávky velké. Každý známe někoho, kdo pobíral poměrně dobrý plat, a když skončil, tak si udělal třeba 4 měsíce volno a odpočal si na podpoře v nezaměstnanosti. A ze státního rozpočtu na něj šla mnohonásobně vyšší částka než pobírá za rok člověk na dávkách hmotné nouze,“ upozornila Klingerová.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban