Ve čtvrtečních ranních hodinách se jásalo nad tím, že nejvyšší představitelé Německa, Francie, Ruska a Ukrajiny domluvili po více než patnácti hodinách jednání v Minsku klid zbraní pro východní Ukrajinu s platností od sobotní půlnoci. Zbývající čas do příměří je však vyplněn tvrdými boji s nasazením tanků a dělostřelectva. V sobotu ráno zahájili povstalci masivní útok na armádní pozice u azovského přístavu Mariupol na jihovýchodě Ukrajiny. Také železniční uzel Debalceve je vystaven trvalému ostřelování, hoří a hrozí mu úplné zničení. Bojuje se i v Luhanské oblasti, terčem ostřelování je hlavně samotný Luhansk.

Zůstává tak otázkou, co jednání kancléřky a tří prezidentů pro dění na Ukrajině vůbec znamenalo a zda šlo alespoň o záblesk naděje, jak o uzavřených dohodách Angela Merkelová prohlásila. "Na tom jednání jsem nebyl, takže nevím, jaká panovala atmosféra, protože ta také napovídá o mnohém. Ale navenek se mi podepsané dohody jeví jako velmi důležitý krok, protože bude-li dodrženo příměří, tak je to první základní kámen nové stavby míru. Jestli je to jenom záblesk, jak to hodnotila kancléřka Merkelová, uvidíme za pár dnů podle toho, zda se dodrží příměří, nebo ne,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Cyril Svoboda, zakladatel a ředitel Diplomatické akademie v Praze.

• TÉMA: Jednání v Minsku

Obyvatelstvo v Luhanské a Doněcké oblasti bude mít jinou pozici

V prvních komentářích zaznívalo, že Ukrajina toho získala v dohodách víc, později se ale v německých médiích začaly objevovat komentáře, že v Minsku prohrála kancléřka Merkelová a zvítězil prezident Putin. "Těžko říct, kdo je vítěz a kdo poražený, ale v každém případě to, že se mírový proces odehrává v Minsku, tedy v zemi, kde se stále mluví většinově rusky, je i symbolicky velice důležitý fakt. Neodehrává se v Evropské unii, v Bruselu, v Berlíně, v Paříži, ale na tomto teritoriu, což už samo o sobě dává jistou výhodu prezidentu Putinovi, protože potvrzuje, že tam, kde se mluví rusky, je velký vliv a velká pozice Ruska a tam se také odehrává případná dohoda o míru,“ upozorňuje bývalý ministr zahraničí.

Zkušený diplomat si velmi pozorně přečetl text dohody, pod níž se podepsali čtyři státníci. "První velice důležitý závěr je příměří a stažení těžkých zbraní. Bude-li dodrženo, tak to je velice významné, protože lidé tam trpí, umírají a mají právo aspoň na přežití. Teď nechci říkat ani na slušný život, ale na přežití. Druhý velmi důležitý závěr je, že Rusko přistoupilo na potvrzení myšlenky, že Ukrajina zůstává jako jeden stát. A ústupek Ukrajiny je příslib velké autonomie Luhanské a Doněcké oblasti, takže tamní obyvatelstvo bude mít zřejmě jinou pozici než v ostatních regionech Ukrajiny,“ poukazuje Cyril Svoboda na to, že ukrajinský parlament musí přijmout rezoluci vymezující teritorium, které bude spadat pod zvláštní správní režim.  

Reformy by si vyžádaly dramatické změny ve fungování Ukrajiny

V prvních reakcích na podepsané dohody se oceňovalo právě zachování celistvosti Ukrajiny, později se však začaly objevovat názory, že půjde o rozdělenou zemi, jejíž západ se stane "americkým protektorátem“ a východní část ruským. "Těžko říct, jestli to takhle bude. Ale vezměte si, že Mezinárodní měnový fond slíbil Ukrajině 17 miliard dolarů, tedy sedm miliard a deset miliard podmínil reformami. Jestliže by prezident Porošenko a premiér Jaceňuk mysleli reformy opravdu vážně, znamenalo by to udělat dramatické změny v celém systému fungování Ukrajiny,“ upozorňuje bývalý šéf české diplomacie.

Reformy jsou podle něj pro Ukrajinu nesmírně obtížným úkolem i proto, že by je obyvatelstvo nepřijalo. "Stačí se podívat, jak vypadala situace v Řecku po přísných úsporných opatřeních. To jsou velké úkoly a je to také otázka součtu nákladů, které jsou spojeny případně s tím, kdyby byla země trvale rozdělena a musela by do ní přicházet permanentní ekonomická pomoc. Je lepší poskytovat mezinárodní pomoc celé zemi, než aby se země rozdělila na dvě části. To, že fakticky budou dva standardy v jedné zemi, si myslím, že už je hotová věc. Ale podle mě se zachová jedna Ukrajina,“ domnívá se Cyril Svoboda.

Nebude snadné zkrotit ozbrojence, kteří rozumí jen síle

Běloruský Minsk byl dějištěm mírové schůzky už loni v září, ale příměří dlouho nevydrželo a uzavřené dohody vzaly brzy za své. Tentokrát by to však mělo dopadnout jinak. "Ti, co tam válčí a střílejí, jsou lidé, kteří málokdy slyší na argumenty a na výzvy. Takže je otázka, kdo tam skutečně velí a kdo má skutečnou moc. Nicméně tato dohoda dává záblesk tomu, že je možné příměří udržet. Uzavřené dohody také svědčí o tom, že obě dvě strany jsou už vyčerpány. Ukrajina je hospodářsky na dně a to vyčerpání obou stran spolu s únavou hrají velkou roli. Lze tak doufat, že minské dohody jsou příslibem nové situace,“ konstatuje zkušený diplomat.