„Proti komunistům je třeba bojovat politicky. Pokud nejde o vyložené násilníky, což v případě KSČM nejde, nemá smysl tu partaj zakazovat. Na druhou stranu je dobré mít extremisty pod dozorem. Zákazu by se mělo používat opravdu jen v nejvážnějších případech,“ míní europoslanec a významný německý politik Posselt s tím, že postkomunistickým zemím bude trvat ještě dost dlouho, než u nich dojde k vypořádání s rudou minulostí.

KSČM nejsou teroristi

Podobná debata jako v Česku o zákazu KSČM se vede i v Německu. Tam jde o ultrapravicovou Národnědemokratickou stranu Německa (NPD), jejíž ideje mají blízko k pangermánskému a bílému nacionalismu. Snahy o její rozpuštění odstartovaly roku 2001, ale u soudu vždy pohořely. Takže jde doposud o legální politickou stranu, která na svou činnost pobírá příspěvky ze státního rozpočtu.

„Jsem pro její zákaz, protože spolupracuje s teroristy. Nikdy bych nezakazoval stranu kvůli jejím názorům, byť s nimi nesouhlasím. U vaší KSČM je to jiné. Nejde o násilníky, jací jsou v NPD, proto bych ji nezakazoval,“ míní Posselt. Podle něj by však mladí lidé měli dost podrobně studovat, jakými mechanismy pracují totalitní systémy. „Musí vědět, že nacionalismus vede k válce a válka je tím nejhorším, co existuje,“ doplňuje.

Adenauer architektem smíření

Nad míněním některých českých politických vězňů, že Německo se s nacismem vypořádalo daleko lépe než Česko s komunismem, kroutí Posselt hlavou. Jde totiž o zdlouhavý proces, který trvá léta. „Musíte myslet na to, že i v Německu trvalo vyrovnání nějaký čas. Hned po druhé světové válce se začalo diskutovat o národním socialismu, pak pomaličku přicházelo smíření mezi Němci a Francouzi, dále k nápravě vztahů s Izraelem. V tom byl dost činný Konrad Adenauer. Nicméně v celé společnosti začalo pořádné vypořádání až kolem šedesátých a sedmdesátých let,“ popisuje s tím, že lidé v NDR zmasírovaní komunistickou propagandou začali nacistickou minulost reflektovat až po roce 1990.