Komunisti šikanovali mrzáka. I ti dnešní jsou nemravní, soudí svědek akce Kulak

13.04.2012 6:44 | Zprávy

PŘÍBĚH Soudruzi nemají mravní zábrany, protože zůstávají v KSČM, která je následovnicí zrůdné státostrany. Tak to vidí Emanuel Mráz, jehož rodina si v akci Kulak, při níž komunističtí funkcionáři v padesátých letech likvidovali vesnické sedláky, zažila mnohá příkoří. Dokonce si tenkrát soudruzi vylévali zlost i na mrzákovi o berlích.

Komunisti šikanovali mrzáka. I ti dnešní jsou nemravní, soudí svědek akce Kulak
Foto: Hans Štembera
Popisek: Volební kampaň KSČM

„Dnešní KSČM asi žádnou přímou vinu za dřívější zločiny nenese. Divím se ale, že v ní ostatní soudruzi ještě setrvávají, když vyšly najevo všechny zločiny a zlořády její matky KSČ. Tihle soudruzi nemají moc mravních hodnot a zábran. Se slušnými lidmi se má jednat podle toho, jací jsou. Zesnulý prezident Václav Havel takto jednal,“ míní třiadevadesátiletý Emanuel Mráz. Jeho rodina přišla v akci K, tedy Kulak, o veškerý majetek. Nedávno se dočkal alespoň morálního zadostiučinění. Vyšetřování těchto křivd na sedlácích Úřadem dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu totiž pomalu končí.

Pocit křivdy utlumen

„Pocit křivdy se u mě za uplynulá léta ztlumil. K morálnímu odsouzení zločinců došlo, ale dobu temna si je nutno připomínat a varovat před ní,“ vysvětluje dále Mráz. Ve vyšetřeném případu z akce K byla tvrdě postižena rodina jeho manželky. Právě jejím otcem byl totiž hospodář na slovo vzatý Václav Baloun, který měl na Mělnicku usedlost o výměře zhruba sta hektarů. Vyšetřovaný případ byl odložen, protože z důkazů sice vyplynulo, že k represím vůči rodině Balounů došlo, ale důkazy proti pachatelům chybí a nepodařilo se dohledat písemnost parafovanou konkrétní osobou.

A jak se to vše odehrálo? „Hospodář Václav Baloun pěstoval cukrovku, obilniny, ovoce v sadech a choval zvířata všeho druhu. V třicátých letech minulého století postavil nový dům, chlévy, stodoly a nakoupil stroje. Jeho vzorný statek často navštěvovaly delegace až z ministerstva zemědělství,“ píše ve spisovém dokumentu Balounův zeť Emanuel Mráz s tím, že tento sedlák jako starosta obce Střemy na Mělnicku chránil za druhé světové války ostatní zemědělce před perzekucemi a pak i ukrýval dva ruské parašutisty.

Tragédie Balounova gruntu

Vesnická idylka skončila, když moc v zemi začali postupně přebírat komunisté. Hlavní roli v tom podle Mráze hrál předseda okresní organizace KSČ Bedřich Šťastný. Tažení proti sedlákům, hanlivě označovaným za kulaky, dosáhla v roce 1948 na Mělnicku vrcholu a Václav Baloun se stal terčem cíleného teroru. Ze vzorového gruntu, bylo mu devětapadesát let, utekl a emigroval za hranice. Veškerý jeho majetek zabral akční výbor a nechal jej rozkrást ostatními vesničany. V požehnaném věku zemřel Baloun roku 1977 v Chicagu v USA.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jan Rychetský



Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zrušení koncertu klavírní legendy smrdí politikou. Církev žehnala Prague Pride

14:25 Zrušení koncertu klavírní legendy smrdí politikou. Církev žehnala Prague Pride

Tříkrálový klavírní koncert české legendy jako politická akce? Podle Českobratrské církve evangelick…